Putování za Měsícem

Putování jsem napsala úmyslně, protože jsme na pozorování úplňku vyrazili kousek dál od domova. Ráno, cestou do práce, když pozorujeme východ slunce, jsme hledali místo, odkud by Měsíc šel nejkrásněji vidět. Jenže, když jsme v podvečer přijeli, tak nebylo vidět nic. Změnili jsme maličko plán a jeli zkusit štěstí o kousek dál. Přestože na východě byl mírný opar, po chvilce jsme Měsíc v oparu našli. Jen zachytit za svitu slunečních paprsků, vycházející Měsíc, je opravdu umění. Lidské oko obraz vnímá mnohem citlivěji, než objektiv fotoaparátu. S ubývajícím sluníčkem, přibývalo Měsíce. Nakonec se do objektivu vešlo i kousek lednického minaretu:-). Ale opravdu jen kousek. Nejen na Měsíci utkvělo mé oko. Krásně voněl rozkvetlý trnkový keř. Po chvíli zabloudil zrak na stádo pasoucích se srnek, ale objektiv nezaostřil dokonale (pořád, ale dokonaleji, než moje oko i s brýlemi na dálku). Slunce se ukrylo za kopec a my se přesunuli k Mikulovu. Jen Měsíc byl rychlejší a než jsme přijeli na místo, byl už hodně vysoko, ale trocha nádhery se podařila zachytit. Pokud se mi zítra podaří vstát, tak se pokusím o pokračování. Rija