Pořád se něco děje

Z měsíce března zbývá pár desítek minut, duben ťuká na dveře, venku se střídají roční období, manžel s netrpělivostí sleduje vteřinovou ručičku, zda student stihne včas odevzdat maturitní projekt, kočky vyrazily na lov a pes únavou a stresem z dnešního dne usnul. Vzhledem k tomu, že nefungují ani psí kadeřníci, tak se panička pokoušela o jarní střih a náš psí mazlíček utrpěl šok z toho, co mu to doma dělají. Po nějaké chvíli jsem stříhání nechala, aby domácí mazlíček neutrpěl nějakou psychickou poruchou. Chudinka neví, že ji zítra čeká pokračování a koupel. Konečně vidí a čumáček vypadá jako čumáček. Dnes jsem byla opět v práci. Úkoly dne stihla splnit a doma v zásobách našla další látku, kterou lze použít na polštářky. Máša neustále dochází domů, aby okupovala pohovku. Co kdybychom ji náhodou chtěli vyměnit. Ve volných chvílích tvořím výzdobu. Cestou z práce mi manžel zastavil v zahradnictví. Špatná trasa, jezdit kolem otevřeného zahradnictví. Nakoupeno pár kytiček a splněn další sen - mám převislý modřín. Ještě přečkat zítřek a hurá na zahrádku. Zatím to u nás sice vypadá jak na staveništi, ale pořád lepší, když dělám binec venku, než když doma uklízím, alespoň je ode mě na chvíli pokoj. Takhle nám ubíhají dny a vše je zatím v pořádku. Doma jsme se nezabili  a zatím žijeme. Rija