pondělí 23. března 2020

Sběratelská výzva

Před časem jsem na blogu u Marty objevila příspěvek, ve kterém dala námět na Sběratelskou výzvu. Hned mi hlavou proběhlo pár nápadů, o čem bych mohla napsat. První moje myšlenka byla na období, kdy jsem asi ve třetí třídě začala sbírat ubrousky. Byla to jediná cílená sbírka v životě. Všechno, co můžu nazvat sbírkou, bylo neplánované a přišlo ke mě tak nějak náhodou. Asi největší mojí sbírkou jsou medvědi. Takhle sbírka začala úplnou náhodou, když jsme rekonstruovali chalupu, tak jsem na internetu viděla obrázek z chaloupky jedné dívčiny, která měla v košíku posazené plyšové medvídky. Zatoužila jsem dát si do naší chaloupky jednoho takového medvídka. Když jsem tenkrát před dvanácti lety o tom řekla manželovi, tak si skoro zaklepala na čelo, že skoro v mých čtyřiceti letech , chci plyšového medvídka:-). Škemrala jsem tak neodbytně, že mi Ježíšek tenkrát skutečně přinesl medvídka. Jenže ne takového sběratelského a v retro šatičkách, ale obyčejného, malého plyšáčka, který byl navíc v balíčku s čokoládovými bonbonami. Prostě obyčejný plyšák. Jenže za nějaký čas přišel další a další a postupem času přibyly i ty sběratelské. Od té doby si medvídky vozím i ze zahraničních dovolených. Mám z Francie, Dánska, Rakouska. Jednoho medvěda mi kamarádka přivezla dokonce ze Švýcarska. Navíc, už nemám medvědy jen plyšové, ale různé figurky, svíčky a dokonce jako přívěšky na krk a náušnice. Z jednoho výletu jsem si dovezla medvídka jako hodinky. Jsou u nás doma prostě všude. To je asi největší moje sbírka. A kolik, že mám vlastně medvídků? Teď jsem nějakou dobu nepočítala, ale je jich něco kolem dvou stovek:-). Za další sbírku můžu považovat domečky, nebo třebas puntíky, které jsem ukazovala v předchozím příspěvku nebo věci s motivem levandulí. Jinak bych doma našla spoustu svíček, které můžu považovat za další sbírku. Určitě by se toho tady našlo víc, co bych mohla považovat za sbírku. Vždy se mi objeví jeden dva kousky něčeho, co se mi líbí a pak se to zvrtne, začnu dostávat dárky ve stejném stylu a už to je. Není to cílené.
Tento byl první












15 komentářů:

  1. Paní Rijo, je to Váš koníček sbírání medvědů, mít doma medvědy kam se podívám, tak to bych tedy nechtěla a navíc je na nich prach a měli by se prát, prostě jsou nehygienické. Ani malým dětem by se neměli kupovat. Možná jste i z prachu co je na nich unavená..Vše dobré Olina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Paní Olinko, slyšela jste někdy něco o pračce ?
      V dnešní době není skutečně takový problém udržet sbírku čistou a bez prachu !

      Vymazat
    2. Asi je to divné, ale jde medvědy udržet bez prachu. Při každém úklidu z medvědů vysávám prach. Takže prachu se nebojím.

      Vymazat
  2. Rijo, to je skutečně roztomilá sbírka. Kdo by medvědy neměl rád :o)
    Přeji pokud možno hezké dny, Helena

    OdpovědětVymazat
  3. Rijo, čas malin nezralých je už dávno pryč a každá z nás držela toho svého medvídka a nepustila.
    Je to kouzelná sbírka, pohladila a myslím, že spoustu z nás i potěšila.
    Přeji krásné a klidné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Paní Blondýno, pračku znám i sušičku znám. Nejsem včerejší. Tady se nad sbírkou rozplýváte, ale doma byste si ji určitě nepořídili že jo..Tak aspon jste paní Rije ji pochválili . Hezký večer Olina

      Vymazat
  4. Rijo, to je kouzelná sbírka. Úplně mě rozněžnila, snad je začnu sbírat taky. Děkuji a měj zdravý den.

    OdpovědětVymazat
  5. Krásná sbírka medvědů. Vzpomněla jsem si na svého prvního medvěda, kterého jsem dostala k vánocům, byly mi asi tři roky a zdál se mi obrovský. Pak jsem mu oblékala dupačky na mimino.

    OdpovědětVymazat
  6. Nádherná sbírka. Taky jsem měla jako malá milovaného medvídka. A ? já ho pamatuji už jako zašedlého. Mamka říkala, že byl původné bílý. Jenže on byl tehdá vycpaný jiným materiálem nežli se to dělá teď. Prát se nemohl. Nestalo se mi nic, přežila jsem tu trochu prachu. :-)
    Klidný den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  7. Tak to je mazec. Tolik medvídků. Moc hezké.

    OdpovědětVymazat
  8. Rijo, máš pěknou medvědí tlupu. A medvěd z tehdejší Delvity, kterého máš na jedné z fotek, byl jedním z nejoblíbenějších mazlů mého syna. Ještě ho máme doma (tedy jen toho malého), většinu plyšáků jsme rozdali, když jim syn odrostl, ale tohoto si nechal. Má ho u nás ve své ex-dětském pokoji...
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
  9. Rijo, máš krásnou sbírku medvídků. Kochám se. Doma mám po dětech spoustu plyšaků, které patřili k jejich oblíbeným. Občas je strčím do pračky a jsou stále "jako nové", i po tolika letech. Vyhazovat je nechci a myslím, že až jednou budou vnoučátka, tak také si budou hrát s plyšáky, dnes se jich na trhu nabízí tolik a většina jich je k poňunání. (Výjimkou mohou být alergické děti.) A prach, jak píše paní Olina, se drží na všem, záleží, kdo jak uklízí.
    Mně sbírka potěšila. D.

    OdpovědětVymazat
  10. To je medvídků! u mých vnuček je to podobné, jedna miluje medvědy a sama jsem ji často podarovala plyšákama a druhá ráda panenky, na obojí občas pletu nebo háčkuji či ušiju oblečky.
    Dcera plyšáky pere v pračce a holky, ač už jsou větší, nedají pryč ani jedno.
    Chodila jsem s nimi i na výstavy panenek, medvídků, kočárků a užily jsme si to já i ony.
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  11. Jaruško, to je krásná sbírka - hlásím medvídka na třetí fotografii mám také ještě po synech. Medvídky mám ráda a občas si vzpomenu na toho mého bleděmodrého z dětství - bohužel se nedochoval. Přeji ti hlavně pohodové a klidné dny. Iva

    OdpovědětVymazat
  12. Jaruš pro mě jsou tyhle plyšáci srdcová záležitost, nic se jim nevyrovná obzvlášť ne ty dnešní.

    OdpovědětVymazat