Nejvyšší čas

Je neděle večer, venku zima, že by ani psa nevyhnal, sedím u krbu, mám zapálenou svíčku, poslouchám hudbu a vyšívám. Při krmení Máši jsem s údivem koukala na dvorek. Venku sněží. První letošní sníh. Kam to napsat, že padá i u nás na jihu. Jsem zvědavá, jak to u nás bude vypadat ráno. Ještě štěstí, že nikam nemusím. Zjišťuji, že jsem z toho poflakování nějaká špatná. Těším se do práce, až budu mít zase svůj pevný režim. Do Vánoc se už nezastavím. Stejně tak i doma. Letos poprvé po mnoha letech nemám ještě žádný dárek. Nějak nevím, čím by Ježíšek udělal radost blízkým. Tedy abych nekecala, jeden dárek mám - manžel si v září koupil kolo, prý pod stromeček. Moc si tím jistá nejsem, už na něm jezdil. Musím se ho zeptat, jestli mu ho mám zabalit. Nebo mu dát alespoň červenou mašli :-). Jediné, co pro změnu po dlouhé době snad budu mít, je nová výzdoba. Zatím mám jen pár výšivek, kterým musím dát finální podobu, té pravé dekorace. Takže nejvyšší čas pustit se do práce. Když už venku tak krásně sněží, tak si nasněžím pár háčkovaných vloček. Protože nejsem troškař, tak jich mám 22. Taky půjdou dál zpracovat.
A co vy a vaše přípravy? Těšíte se na advent a vánoční svátky? Já moc. Hezký začátek nového týdne. Rija