Ježíšku děkuji

Tento způsob vánoc, zdá se být trošku mimo. Skoro vše, na co jsem se těšila, že budu dělat o letošních svátcích se neuskutečnilo. Těšila jsem se na procházky, vyšívání, čtení a díky pitomé rýmě jsem byla ráda, že ležím a nemusím se hýbat.  Naštěstí jsem si náležitě užila své rodiny, ani jsem neplánovala, že s blízkými budu tak moc. Takže všechno zlé je pro něco dobré. Je pravda, že tolik pohádek jsem už hodně dlouho neviděla. Teď už se cítím lépe, tak sedím u televize s jehlou v ruce. Pro změnu lehl manžel, bohužel bacily nám zůstávají v rodině :-))). Slunečné dny se schovaly a venku je šedivo a vlezlo, a tak se kochám z dárků, které jsem dostala od Ježíška. Největším dárkem bylo, že jsme se všichni sešli u jednoho stolu (i když ne na Štědrý den, ale sešli). Samozřejmě, že pod stromečkem nesmí chybět knihy. Dostala jsem tři romány, dva od Wilbura Smitha, a pak Vypravěčku, na kterou se moc těším. Potom jsem dostala čtyři překrásné knihy o Barrandovu. Zajímavé těžítko v podobě křišťálové koule s obrazem růže uvnitř. No a kdo si hraje nezlobí, takže puzzle. Ježíšek chce mít ode mě klid a protože nejsem žádný milovník skládaček a hlavolamů, tak má do smrti vystaráno. Obrázek vodopádu, v pozadí s modrou oblohou budu skládat do smrti. Mám kliku, že všichni mí chlapi naprosto přesně ví, čím mě potěšit. Mladší syn šperkem, má obdivuhodný vkus a starší syn domečky (prý jich mám málo) a medvídka. Bez medvídka by nebyly vánoce. A jako bonus krásnou truhličku, ve které byly zabalené domečky. Krabiček není nikdy dost a na blbosti na tvoření, neustále nějakou potřebuji. Doufám, že i vám Ježíšek splnil všechna tajná přání a teď v klidu a pohodě očekáváte příchod roku nového. Rija