úterý 4. března 2014

První březnový víkend

Tak už nám to opět začalo. Ptáte se, co začalo? Jaro. Doba sázení, tvoření nových záhonků, likvidování plevele a káva v pergole. Ještě minulý víkend jsem tomu nechtěla věřit, že by mohlo jaro přijít, ale krásné počasí posledních dní, dává jasně na jevo, že jaro je tady. V sobotu foukal chladnější vítr, takže měl člověk pocit, že je chladno, ale když pořádně vysvitlo sluníčko, tak teploměr šplhal k 26 stupňům a v neděli teplota na sluníčku vyšplhala až k 28 stupňům. Nic tedy nebránilo, abychom opět zabořili ruce do hlíny a pořádně si ten pocit užili. Největší pomocník je nustále připraven v pohotovosti. Nela miluje jízdu v kolečkách. Takže pokud manžel veze kolečka, Nela si musí naskočit a svést se. Taky je na jízdu patřičně hrdá a tváří se důležitě, jak ředitelka zeměkoule. I na ní je vidět, jak pořádně pomáhá a pomaličku se mění v pouličního psa. Ještě štěstí, že se jde ve čtvrtek stříhat, jinak by jí nejspíš brzo nějaká kytka vyrašila z kožichu. Pustila jsem se do úpravy prostoru, na který do teď nezbýval čas. Je to místo podél staré stodoly v sousedství naší zahrady a je tam takový kopeček, který ukrývá spoustu kamení a cihel, tak jak to dříve bývalo zvykem. Loni zjara jsem tam nasadila pár prutů malin a sem tam jsme vytrhali trávu. Rozhodla jsem se, že je nejvyšší čas s tím prostorem něco udělat. Malinám se tam daří, takže ty tam necháme, ale na zbytku jsem pořádně vytrhala a vyhrabala suchou trávu a trošku vytrhala pýř. Podařilo se mi přesvědčit manžela, že je to nejlepší místo na rybíz a angrešt, takže můžeme sadit. Každým dnem objevuji na zahrádce něco nového, co tam ještě včera nebylo. Narcisky vypadají, že každým dnem rozkvetou. Ze země neutále vykukují další a další zelené lítečky. Jaká byla moje radost, když jsem narazila na rozkvétající ladoňku a ještě větší byla, když jsem zjistila, že jsou už dvě. Už loni jsem jsem se smířila se ztrátou bílých narcisek. Vyrašily jen čtyři lístky a žádný květ. Jaké bylo proto moje překvapení, když jsem objevila spoustu vykukujících lístečků narcisek. Jen doufám, že pokvetou. Krásně raší pažitka a máta. Prostě jaro dělá divy. Minulý týden jsem nasadila semínka do truhlíku a v neděli jsem uviděla klubající se rostlinky. Zjišťuji, že mám pořád málo kytek, tak budu sadit další. Jsem zvědavá, co na zahrádce přibyde za tento týden. Není sice tak krásně jako minulý týden, ale dneska už bylo tepleji, takže se těším co objevím. Jen by bylo potřeba deště, s tím máme problémy neustále. Máme málo vláhy a voda ze studny je ještě moc ledová. Mějte krásný týden. Rija

To mám ale vozítko

Česnek překonává mé očekávání

Máta

Pažitka


Ladoňka

Narcisky


Petrklíč

Co pak se nám to asi klube na svět?

2 komentáře: