Micka

Nedělní den nezačal vůbec dobře. Když pominu, že dnešním dnem začal letní čas, tak nás dneska opustila Micka. Ráno jsme šli s Nelou na pravidelnou procházku a doprovázela nás jenom Šmudlinka. Říkala jsem si, kdepak se nám ta naše Micka toulá. A pak jsme ji tam viděli, ležela u silnice a i na tu dálku jsem věděla, že je to ona. Srazilo ji auto skoro u domu. Nechtěla jsem tomu věřit, ještě včera večer se mi rozvalovala v pergole na klíně a předla. Pohřbili jsme ji na zahradě. Když jsme si ji před třemi lety přinesli domů, byla bázlivá a neustále se někde schovávala. Přišla na jídlo, ale když jsem si ji chtěla pohladit hned utekla. Teprve v poslední době to byl můj malý mazlík. Tak doufám Micko, že jsi v kočičím nebi. Rija