Dnešní den byl dost náročný a rozmanitý na události. Byla jsem na školení. Vedení usousilo, že je nutné rozšířit mé obzory poslalo mě na školení. Chvílemi jsem dost litovala, že jsem místo studia ekonomie nešla raději na práva. Dozvěděla jsem se sice vše, co jsem potřebovala, ale hlavu mám ještě teď jako pátrací balón. Takže jsem nakonec vystoupila o trochu dřív z tramvaje a šla pěšky brněnskými ulicemi. Sem tam jsem nakoukla do nějakého pěkného obchůdku. Nikam jsem nespěchala, protože jsem si dala schůzku s kamarádkou, že si zajdeme na kafe. Nakonec jsem si dala pořádný šálek husté horké čokolády, ta je dobrá na nervy a taky bylo potřeba vstřebat ty paragrafy. Cestou vlakem, jsem pozorovala krajinu a myslela na další setkání. Ani ve snu mě nenapadlo, co mě v nejbližších chvílích čeká. Byla jsem s kamarádkou domluvená, že si pořádně prohlédnu její tvoření a protože její ruce a mysl mají neutuchající elán, tak bylo opravdu na co koukat. Veronika snad umí všechno na co si pomyslím. Mám se toho ještě moc učit. Když jsem se dostatečně vynadívala a pokochala přišlo teprve to pravé překvápko. Absolutně něco co jsem nečekala. Veronika mou návštěvu očekávala a tak pro mě připravila obrovské překvapení. Na stole na mě čekala jedna úžasná dobrota, kterou umí neskonale dobře a kterou já miluji - přesňáky. Jenom kvůli mě si s nimi hrála a kuchtila celý den. Na potření jsem dostala vynikající domácí marmeládu. V tu chvíli jsem si připadala jako v ráji a ani nejlepší interhotel, by mi nemohl nabídnout větší pochoutku. A já se projevila jako šíleně nevychovaná a s velkou chutí sežrala (omluvte ten výraz, ale jinak to opravdu nejde nazvat) a to si ještě nejsem jistá jestli náhodou nebyly čtyři). A jako třešničku na dortu jsem dostala šálek jejího výborného punče. No bylo mi blaze. A abych na takový nádherný den, jen tak nezapomněla, tak mi Verunka dala maličký klíč ke štěstí, které mám.Chtělo se mi skoro brečet štěstím, že jsem tuhle úžasnou duši mohla potkat a ještě ji nazývat kamarádkou. Po takovém krásném překvápku jsme se šly ještě projít. Veru díky za super odpoledne a za velkou dobrotu. Mám tě moc ráda. Rija
Čo sú to přesňáky? Vyzerá to ako palacinka... Ale na fotke č. 2 to vyzerá ako zemiaková placka... Tak neviem. :)
OdpovědětVymazatV každom prípade to bolo určite krásne zakončenie nalievacieho školiaceho dňa.
Majo přesňáky jsou po našem bramborová placka a věř, že tahle byla ta nejlepší, jakou jsem jedla.....
OdpovědětVymazatTak už si mi vysvětlila,co to přesňák je,tak musím jen dodat - není nad dobrou kamarádku!
OdpovědětVymazatMoc zdravím RIjo! Helena
Dobrých kamarádek je málo a takováhle je k nezaplacení :)
OdpovědětVymazatHezký večer Radana
No já taky nevěděla co to je:-)))
OdpovědětVymazatDievčatá, rozmýšľam čo to přesňák je, ale veru som to ešte nikdy nepočula. Ale podľa fotky by som povedala, že to sú lokše. (varené zemiaky v šupe, hladká múka a soľ) Mám pravdu? U nás je na ne odborník moja mamina. Andrea
OdpovědětVymazatAndejko, přesně tak. U vás jsou to lokše.
OdpovědětVymazatTakový lokše mi minulý týden poslala maminka :-) neuvěřitelná dodrota,tak se ti nedivím,že jsi byla blahem v nebíčku :-) ....Šárka
OdpovědětVymazatDěkuju.♥
OdpovědětVymazatTaky jsem netušila, co to jsou přesňáky. A jak se znám, určitě by mi chutnaly.
OdpovědětVymazatBuď ráda, že jsi takovou kamarádku potkala. Chápu Tvé dojetí, já se nedávno málo rozbrečela, když jsem dostala Adélčin portrét :)
Krásné :-) Klidný víkend, Jaru.
OdpovědětVymazatÁch! U nás to jsou pekáčky a pekla je vždycky babička z Vysočiny... Ale nejlepší jsou jen tak, pomáslované a bez ničeho, teda - jen s hrnkem mléka :-) Je krásný mít takovou kamarádku...
OdpovědětVymazatTedy ty máš ale opravdu úžasnou kamarádku ♥♥ Martina
OdpovědětVymazatPřesňáky neznám, rošířila jsem si obzory. Vypadají nádherně, myslím, že by mi chutnaly :). Opravdových přátel si musí člověk vážit, to je největší dar.
OdpovědětVymazat