Leden nebo březen?

Dnešní den byl celý nádherně prosluněný a opravdu jarní. V noci sice teplota klesla k -3 stupňům a ještě v devět ráno bylo pod nulou, ale sluníčko krásně hřálo. Pravidelná procházka zahrádkou a kontrola rostlin mě pořádně šokovala. Šeřík je napučený, narcisy lezou jak v březnu. Kdoulovec má nové lístky. V místech, kam nedosáhnou sluneční parpsky je tráva a mech krásně ojínělé mrazem. Nela po týdnu ve městě byla celá natěšená na procházku a protože byl venku nádherný klid, ani lísteček se nepohnul, nebylo slyšet žádné štěkání psů nebo štěbetání ptáčků, prostě chvíle na příjemné rozjímání v přírodě. Na rybníku se ještě místy držela tenoučká ledová krusta. Pokaždé když jdeme na procházku, tak mě fascinují stromy porostlé lišejníkem a že jich kolem je. Přestože na kalužích byl led a zem vypadala, že je zamrzlá, Nela přišla domů jako čuník a skončila pod vodou. Po obědě jsme se šly projít znovu. Opět jsme šli kolem rybníka a Nela se rozběhla do lesíku za rybníkem. Lítala a skákala jako šílená. Moc se jí venku líbilo. Prošli jsme lesíkem, přes silnic až k aleji. No alej předloni pokácela. Hrozně jsem tenkrát nadávala, že kácí tak krásné stromy, ale dneska jsem viděla, že pařezy jsou uprostřed úplně strouchnivělé, takže asi byl nejvyšší čas. Už je vysazená nová alej, ale než narostou pořádné stromy bude to pár let trvat. Nela si procházku pořádně užila a teď tu pospává a je ráda, že má klid. Původně jsem měla v plánu přikrýt věechny stromy, ale počkám do zítřka a zabalím je, kdyby náhodou v týdnu přišel mráz. Rija

Šeřík

Narcisy

Mech

Dneska mě fascinovaly odrazy na vodní hladině

To je paráda, tak dělejte, kde se couráte

Ještě nejdeme domů