Pořád se něco děje

Září vstoupilo do své druhé poloviny a dny mi ubíhají nekontrolovatelně mezi prsty. Chvílemi si připadám, jak v nějaké šíleném snu. Vlaštovky odletěly a máme tu konec léta a podzim klepe na dveře. No vlastně už vstoupil do dveří. U nás konečně víc prší, jen bohužel v nevhodnou dobu. Ve vinicích začínají praskat hrozny a vinaři se bojí o svou úrodu. Konečně je zem tak akorát stvořená pro práci na zahradě a venku buď prší, nebo je hnusně nevlídno a zima. Člověk si prostě nevybere. Zahrádka se sice z veder a sucha vzpamatovává, ale většina květin už nekvete, případně odešla. Podařilo se mi zachytit pár posledních kvítků. Vrátil se k nám strakapoud, tak mám, při pití víkendové kávy, úžasnou podívanou. Podařilo se mi jej zachytit, při ukládání zásob na zimu. Škoda, že jsem nezachytila nezvaného návštěvníka, který zásoby krade. Menší strakapoud a jak si dovoluje. Procházky kolem rybníku jsou každý den jiné a poslední dobou vyhlížím, zda někde nestojí volavka. Někdy je jen jedna jindy i dvě. Nedávno jsem viděla volavku i na poli. Mokro přitahuje žáby a volavky pak mají hody. Při jedné procházce jsem uviděla balón a blížil se k nám. Mluvila jsem se známou a měly jsme pocit, že balón přistane u nich na zahradě. Naštěstí dosedl na pole za vsí. Kromě procházek a zahrádky, jsme se o kousíček posunuli s úpravami kolem domu. V týdnu přišel řemeslník a položil dlažbu na terase a v pátek zaspároval. Konečně jsem přesadila keříky do nových květináčů a mohla vytáhnout pár kousků nové keramiky. Hned se tam krásně sedí. Když tam byly kamínky, tak to také nebylo špatné, ale nedalo se tam sedět. Teď si můžeme užívat zapadajícího slunce. V úterý nám budou dělat nové dveře do koupelny a šatny. Máme malé prostory a klasické dveře zabírají zbytečně moc místa a zasouvací brzy odešly. Konečně jsme našli to pravé k nám. Jsem zvědavá, jak to bude vypadat, až bude hotovo. No a o víkendu nás čeká malování. Pořád se něco děje. Příjemný nadcházející týden. Rija