Rosa coeli

Končí pár volných dní. Prožila jsem je jak nejlépe jsem mohla a uměla. Samozřejmě i na zahradě. Sice to tam stále není vidět, ale některá místa se rýsují do své budoucí krásy. Nicméně bude potřeba provést pár změn. Velikonoce, jako svátky moc nesvětím a z tradic držím jen Velký pátek. Tudíž jsem dnes ráno neměla problém pustit se do úklidu zimní zahrady. Jenže mi to nešlo, tak svěže, jak v uplynulých dnech, takže jsem uvítala manželův nápad vyrazit na výlet. Dali jsme si lehčí, dřívější oběd a vyrazili. Cílů jsme měli víc, ale díky velikonočnímu času zvítězil klášter v Dolních Kounicích. Už ten název Rosa coeli - Růže nebes, je magicky kouzelný. Párkrát už jsem tam byla, ale projít se takový magickým místem nikdy neodmítnu. Při procházkou zříceninou se mi vybaví pohádka O statečném kováři, nebo záběry z Četnických humoresek. Kouzelné místo. Prošli jsme se náměstím a se zmrzlinou šli posedět k řece. Společnost nám dělali kachny, nutrie a jeden konipas, který si přišel k vodě odpočinout a pěkně mi pózoval u objektivu. Přišlo mi, že i vítr nebyl tak silný, jako u nás. Prostě krásné, kouzelné, sváteční odpoledne. A mělo další krásné pokračování, ale o tom zase někdy příště. Rija