Skleněný oceán

Přestože je už pokročilé dopoledne, tak teprve teď se začíná za okny probouzet krásný slunečný den. Je tady podzim se vším všudy a rána už skoro pravidelně ukrývá mlha. Ještě před chvílí byla venku mlha, že by zabloudil i Rákosníček, ale teď už sluníčko ukazuje svoje paprsky. Počkám ještě chvíli až rtuť teploměru popojde kousek víc k desítce a půjdu na zahradu. Stále na mě čeká nedokončený záhon. Musím využít slunečného dne k práci, protože od zítřka má opět pršet. Těšila jsem se, jak využiji tolik volných dní k práci venku a místo toho mě nejspíš čeká odpočinek s knihou. Právě před pár dny jsem jednu zajímavou přečetla. Jmenuje se Skleněný oceán a napsaly ji hned tři autorky najednou. Tip na knihu jsem, jako většinou, dostala od kamarádky. Na pozadí válečné tragédie, potopení zaoceánského parníku Lusithania, se odvíjí moc zajímavý a krásný příběh. Příběh má dvě historické linky, které se vzájemně proplétají, aby nakonec dospěly k rozluštění děje. Mladá žena, hledá námět pro svou další knihu, když najde písemnosti po svém dědečkovi, který se jako mladý stevart plavil na Lusithanii a vydá se hledat další podrobnosti. Tak začíná současná dějová linka. Historická začíná ve chvíli, kdy bohatý manželský pár nasedá na loď a čeká je plavba do Anglie. Co vše se odehraje za těch pár dní, které lodi zbývají do potopení, je obsahem příběhu. V knize nechybí láska, napětí, skoro špionážní nádech a krásný děj. Takové příběhy mám moc ráda. Kniha tak akorát pro tyto dny. Už mám rozečtenou další knihu a někdy příště vás s ní také seznámím. Tak pohodový sváteční den. Rija