Výlet za vzpomínkami

Dnešním dnem mi začala dovolená. Letos jsme neplánovali žádnou zahraniční dovolenou. Naše letošní dovolená bude ve znamení malty, cihel a úprav na chaloupce. Uznávám, že občas je potřeba změnit prostředí, aby se člověk uvolnil a přišel na jiné myšlenky. Proto jsme se rozhodli udělat si malý výlet. Před časem maminka zatoužila navštívit místo, kde má naše rodina kořeny a kde bydleli moji staříčci. Přestože už jsou oba mnoho let mrtví, tak vzpomínky na ně žijí neustále. Maminka vzpomíná na své dětství a prázdniny u prarodičů a já na výlety, kdy jsme jezdívali na hrob a za strejdou do domku, kde staříčci žili. Dneska už je všechno jinak, ale cesty na hrob zůstali. Jenže dnešek byl nějaký jiný. Asi stárnu a tak mě vypravování o rodině zajímá čím dál více a moje maminka toho ví opravdu hodně. První naše kroky vedou pravidelně na hřbitov. Spousta příbuzných v našich vzpomínkách žije stále a protože jsme velká rodina je stále o čem mluvit. Některé historky už znám a utkvěly mi v paměti a jiné v paměti neutkvěly. Procházka rodinou historií pokračuje i při výborném obědě. Dneska jsem se dozvěděla další zajímavosti a navštívila i památník padlým a umučeným za války. I když jsme hodně vzpomínaly, tak jsme si vzpomínky zpříjenily posezením u kávy a zmrzliny. No a protože jsme nikam nespěchaly, tak den byl pohodový a krásný a já si mohla vychutnat chvíle s mojí maminkou. Rija

Restaurace v selském stylu

Kafíčko u vody

Schody ke kostelu, kolikrát jsem už po nich šla

Památník padlých hrdinů

A na závěr zmrzlina