Krásný podzimní den

Dnešní den byl jako z pohádky. Ráno, když jsem vstávala, to vypadalo na obyčejný podzimní den. Než jsem stihla vypít ranní kávu, vyšlo sluníčko a svými paprsky udělalo z obyčejné soboty, kouzelnou sobotu. Sluneční paprsky dokáží den prozářit a ten dnešní byl jak vymalovaný a nebe bylo blankytné. Proto jsme se s Nelinkou rozhodly dopolední procházku trošku prodloužit. Využily jsme s toho, že s námi tentokrát nešla ani jedna kočka, takže jsme mohly jít kolem rybníku. Bylo nádherně, všude ticho, nehnul se ani lísteček a celá vesnice vypadala, jako by se ponořila do pohádkového spánku. Tráva byla pokrytá kapičkami rosy a z křoví bylo občas slyšet jak kapky rosy zašustí skr suché listí. Prostě nádherné ráno. Po příchodu na nás čekaly naše kočičí princezny. Malá princezna vzorně vykukuje z domečku, ale moc dlouho v něm nevydržela. Přes den se mi ji podařilo zachytit, jak šplhá po zdi, jako lasička a úžasně se baví. Člověk by řekl, že jako malý prdeláček bude neohrabaná, ale je to omyl. Je mrštná a zvědavá, nestačím ji vůbec sledovat. Maminka Micka musela před malou neposedou utéct na střechu boudy, ale moc dlouho v bezpečí nezůstala. Není mi sice jasné jak se tam ta potvůrka vyškrábala, ale vylezla nahoru a zavrtala se pod Micku a usnula přisátá k prsu. Nestihla jsem všechno co jsme měla na dnešní den naplánováno, ale i tak se den vydařil. Kéž by i zítřek byl tak nádherně slunečný. Rija

Kuk, přeji dobré ráno.

Tak hezky protáhnout a šup na lumpárny.

Jakpak já se jen dostanu nahoru