Že by Vánoce?

Nebojte se, ještě mi nepřeskočilo. I když v poslední době si tak chvílemi připadám. Od října jsem přešla na nové místo a tak se učím nové věci. V posledních dnech si spíš připadám jak Popelka co přebírala hrách a čočku, protože pořád přebírám čísla a čísla. Má to sice i svá pozitiva, mozek musí neustále pracovat, takže ten Němec by mohl nachvíli přejít k sousedům. No nevím, asi už je u nás zabydlen moc nastálo, protože pořád něco schovává a přerovnává. Tento týden, byl obzvlášť náročný a tak jsem se moc těšila, až mi dneska skončí pracovní doba a já nasednu do auta a vyrazím chaloupka. Příjdu domů a čeká na mě oznámení pošty, že mám něco na poště. No a protože jsem správná ženská a jsem tudíž nesmírně zvědavá, tak jsme museli před odjezdem na chaloupku na poštu. Po strastiplném čekání na poště jsem si nesla v ruce miniaturní balíček a moje zvědavost dospěla do takového stádia, že jsem rozvazovala, cestou autem, uzly a snažila se dostat obsah balíčku na světlo boží. Po chvíli se mi to podařilo a z krabičky na mě vypadly tři méďové a jedno nádherně voňavé mýdlo a krásná písmenka. Moje kamarádka Evička se zbláznila. Před nedávnem jsem jí cestou z práce koupila takovou drobnost a ona mě potěšila takovou nádherou. Evičko, moc děkuji a všichni méďové u nás najdou nový domov. Hned zítra jim musím najít vhodné místečko.Že bych už měla Vánoce? Krásný večer vaše Rija