Svatý Martin

Nepříjel k nám na bílém koni. Víkend byl nádherně slunečný, v sobotu sice foukal ledový vítr a i neděle byla rozfoukaná, ale tentokrát jsem si slunečné dny nevychutnala. Přišla na mě nějaká depka, nějak se mi nedaří a ještě ke všemu se mi ztratila moje kočičí princezna Majda. Celý víkend jsem se utěšovala, že je u dobrých lidí a nic se jí nestalo. Pustila jsem do předvánočního úklidu, to jediné mě trošku rozptýlilo, ale mám pocit, že to není nikde vidět a ke všemu mě opět šíleně rozblolela ruka,  na kterou jsem před časem spadla. Ještěže vítr zvládl krásně vyfoukat všechno prádlo, co jsem za víkend vyprala. Poslední porádlo jsem sbírala ještě k večeru, než jsme odjížděli z chaloupky a nedalo mi vyfotit kouzlení paní přírody. Západ slunce, byl nádherný a oblohu zalilo překrásné barevné zbarvení. Micka s Betynkou se nestačily divit, proč odbíhám od neposbíraného prádla. Doufám, že nadcházející týden bude příjemnější. Přeji krásné listopadové dny Rija