pondělí 2. dubna 2012

Já jsem tvá fialková......

Ano, ano fialky kvetou jak o závod a tak mám fialovou všude. O víkendu sice nebylo počasí na nějaké dlouhé pobyty venku, hlavně v sobotu. Naštěstí nedělní ráno nás přivítalo prosluněnou oblohou, a tak alespoň ve chvílích, kdy svítilo sluníčko, bylo o poznání lépe. Nelinku jsme v neděli odpoledne už nemohli udržet doma a občasné vyběhnutí na zahrádku jí vůbec nestačilo. Takže po nedělním obědě jsem vytáhla zimní bundu (když jsem ji vytahovala ze skříně, musela jsem se pousmát tomu, že jsem minulý víkend běhala po venku v tílku a kraťasích) a šla se projít. Naštěstí jsem se oblékla dostatečně a tak mi studený vítr nevadil ani když se občas sluníčko schovalo. Šly jsme se projít opět do polí. Venku je pořádné sucho, tak jsem se nemusela bát, že by po procházce Nela skončila v koupelně. Plané trnky a špendlíky jsou krásně obsypané bílými květy a vypadají jako něžné nevěsty. Každý rok mě tyhle plané stromky přímo fascinují svou krásou. Jsou vlastně nádherné hned dvakrát. Na jaře zahalené do květů a na podzim zase do plodů. A že nikdy neodolám a pokaždé když kolem nich jdu musím si utrhnout. Marmeláda ze špendlíků je přímo vynikající a trnky přešlé mrazem jsou také pochoutka. Příroda věděla, čím nás obdarovat. Doufám, že se mi poštěstí jednou přesadit nějaký planý špendlík na zahrádku. Za zahradou máme velký vyschlý rybník, který je zarostlý rákosem a planými trnkami, tak mám krásný výhled. Z druhé strany rybníku jsem v suché trávě našla schované fialky. Hned jak jsem je uviděla hlavou mi prolétla slova jedné písničky: " Mám vanu plnou fialek,mám vanu plnou fialových fialek". Tolik jich tam ani nebylo, aby jimi naplnila vanu:-)))) Tak jsem zalovila v paměti (a že už se v ní dost těžko něco loví) a vzpomněla si na kousek z nějaké básničky, vím jen že je od Josefa Václava Sládka
Zem se kouří, slunce hřeje,
lesy hučí z povzdálky,
bílou pěnou voda spěje,
líska pučí u ručeje,
křovím voní fialky
Nevím už z které básničky to je a stejně jsem si na žádnou jinou o fialkách nevzpomněla. Raději jsem si s chutí zavzpomínala na dětská léta, kdy jsem nosila domů mamince kytice fialek a ty nám pak krásně provoněly celou kuchyň. Tak jsem si jednu takovou malou kytičku přinesla domů a dala do vázičky. Krásně k ní ladí moje fialková souprava. No a protože jsem v tom větru trošku promrzla, tak jsem si uvařila horkou čokoládu pro zahřátí. Donesla jsem si i pár větviček a uvidíme jestli do středy vykvetou a zazelenají se, abych je mohla ozdobit háčkovanými vajíčky. Z procházky jsme došly obě krásně vydováděné a Nela spala celou noc až do rána, jako andílek na mojí peřině. A ještě jedna vzpomínka se mi vybavila, při pohledu na kytičku fialek. Můj bráška, když byl malý, tak to byl takový čert, jako z hadích ocásků. Neustále chtěl být venku a pokaždé něco provedl. Takže většinou se musel pohybovat jen kolem domu, aby slyšel, když ho maminka volá a mohl se ukázat, že je všechno v pořádku. Proto jeho oblíbeným místem byl malý park před hřbitovem. Celý palouček býval plný fialek a můj brácha skoro většinou lehával v těch fialkách, nohu přes nohu a pozoroval obláčky a skoro pokaždé tam usnul. Většinou pak u nás doma zvonila nějaká stařenka, co šla ze hřbitova a oznamovala mamince, aby si šla na hřbitov pro spící dítě. Maminka pak myslívala, že bráchu přetrhne, ale stejně tam příště usnul znovu, nedovedl pochoiopit, že tam nesmí, když nic netrhá a neničí. Dřív se dost často zlobila, když jsme si na to vzpomněli, ale dneska už se tomu jen usmívá. Dneska na nás opět vykouklo sluníčko, tak snad brzy přinese i teplejší počasí. Zatím přeji krásné chvíle u kamen s knížkou a šálkem něčeho teplého. Rija






A nakonec malá hádanka. Uhodnete co mi to raší na zahrádce?

5 komentářů:

  1. Odpovědi
    1. Amelie moc děkuji, trošku jim chybí světlo. Skoro pokaždé, když jsem šla fotit zašlo sluníčko. Tvé fotky jsou mi vzorem. Krásné dny Rija

      Vymazat
    2. Někdy holt sluníčko svítí, jindy ne. Počasí si nevybereme. Ale děkuji za pochvalu.

      Vymazat
  2. To bude magnolie :-))), u nás už se také chystá kvést.

    OdpovědětVymazat
  3. Rijko no magnolie...Královna květů... miluju rozkvetlé stromy a keře,v okolí jich tu máme několik,tak se každým rokem kochám...Její květy sou překrásný.
    Děkuji za návštěvu u mě a těším se,až se zase uvidíme.Taky máš krásné macešky,ty maličké jsou tak milé,že?
    Měj se moc hezky.Monis

    OdpovědětVymazat