úterý 20. března 2012

Psí život

Včerejší den se opět povedl. Sice předpovídali déšť, ale určitě předpověď nepatřila pro jih Moravy. Nebo, že by už ten náš jih nepočítali do republiky? To nevím, ale každopádně sluníčko vykouklo a i když bylo podstatně chladněji než o víkendu, bylo krásně. Počasí akorát na krásnou procházku, jenže rovnou z práce jsem šla do psího salonu, udělat z našeho psího medvídka opět krásnou psí slečnu. Původně jsem si přála mít krásného chlupatého pejska, ale to jsem netušila, že Nela je takový kočkopes křížený s klokanem. Je sice vyšlechtěn pro odpočívání na pohovce (což tedy taky velmi ráda praktikuje), ale mnohem raději má procházky přírodou a čím delší tím lepší. Proto jsem se nakonec rozhodla pro krátký střih, protože ten je v jejím případě mnohem praktičtější a po každé procházce pak nevypadá jak bezdomovec, kterého jsem sbalila někde u popelnic. V sobotu tomu byly tři roky, kdy mi Nelinku, jako malé štěňátko, přivezla moje kamarádka Dana. Tenkrát jsem neměla tušení co taková péče obnáší a děsně jsem se bála, jak to zvládnu. Synové, přestávali vyžadovat maminčinu péči a manžel pracovně vytížený, taky moc péče nepotřebuje, tak jsem zatoužila po nějakém mazlíkovi. Rodina tím sice z počátku nadšená nebyla, ale Nela jako správná ženská si ty moje chlapy dokonale omotala kolem prstu a tak je to opravdový domácí mazlík. A zvládla si omotat i babičku, která je moc ráda, když se rozhodneme vyjet na pár dnů někam na dovolenou a Nelinka k ní může na prázdniny. Za ty tři roky co ji máme, se stala skutečným členem rodiny a připadá mi to, jako by s námi byla už spoustu let. Doufám, že ani ona si na své páníčky nenaříká a je u nás spokojená (aby nebyla, když si v klidu zabere větší půlku postele a panička se krčí na kousku). Takže z Nelinky máme zase krásnou psí slečnu a můžeme v klidu chodit na procházky a zase se za námi otočí nejeden chlap. Ještě panička by potřebovala jarní střih, ale není čas a hlavně moje úprava už by byla mnohem složitější, aby se za mnou otočil nejeden chlap. Takže se spokojím s tím, že se zatím otáčí jen ten jeden, manžel. Krásný sluníčkový den Rija
                                                  tady vypadá jak lední medvěd
                                              a po ostříhání, ale děsně naštvaná..))

3 komentáře:

  1. MOC HEZKÉ POČTENÍČKO.
    MÁME DOMA TAKÉ PSÍ SLEČNU.TAK MOC DOBŘE VÍM O ČEM JE ŘEČ.
    JSOU TO ZLATÍČKA ČTYŘNOHÁ.
    PŘÍJEMNÉ JARNÍ DNY.
    BOHDA

    OdpovědětVymazat
  2. Jejda, to už byly tři roky?! to nám to utíká...ale taky mám pocit, že sestřičku Ájinku už máme déle...jsou to miláčci :-D

    OdpovědětVymazat
  3. Já myslela, že je to moje Adélka! :-) Jsou si opravdu hodně podobné a zrovna tak jako Ty, mám jí jako náhradu za již dospělé dítě. Přitom ani s ním jsem se tolik nemuchlovala :-)

    OdpovědětVymazat