Hurá jaro

Je za námi krásný a teplý víkend. Ačkoli první jarní den teprve bude, o víkendu to u nás vypadalo spíš na krásný letní den. Vlastně už v pátek sluníčko konečně ukázalo, že jaro je opravdu tady a máme se na co těšit. Krásný den se ještě znásobil, cestou z práce kolem trhů, kde mě zlákal stánek plný kytiček. Ano, myslíte si úplně správně, kytiček na zahrádku. V duchu jsem zajásala, protože měli i malé macešky. Loni jsem je nesehnala a tak jsem byla moc ráda, když jsem je uviděla a měli, jak krásné barvy, tak i požadované množství. O manžela se sice chvíli pokoušel srdeční kolaps. Co prý budeme se 40 ks macešek dělat. No co asi, sadit a stejně jich mám nakonec ještě málo. Nemohla jsem se dočkat soboty. Ráno jsem naházela prádlo do pračky, rozvařila oběd a šup na zahrádku. Vytáhnout truhlíky, hlínu a nářadí a hurá na to. Během chvilky jsem měla u sebe všechny pomocníky a se zaujetím pozorovali copak se to děje. Zrzkovi se nejvíce líbily macešky a Nela zkoumala sáček s hlínou, k mé nevelké radosti. Byla čerstvě vykoupaná a v pondělí jdeme na stříhání. Osázela jsem skoro všechny truhlíky a nádoby, ale stejně mám macešek málo. Jsou totiž jediné, co mi na zahrádce kvete. Sněženky odkvetly a zbytek kytiček jako kdyby zamrzl nebo co. Jediné co jsem po chvíli zkoumání našla, je maličkatou, za zelenajícím se lnem ukrytou, bledulku. Ze země vykukují jen špičky krokusů, narcisek a hyacintů. Pod suchým listím se krčí lístky koniklece a dokonce vyrašil i rozchodník, na kterém si loni tolik pochutnával hryzec. Ten se letos naštěstí odstěhoval dál od zahrádky, protože ho kočky pěkně likvidují. Tento víkend se mi dokonce přišly pochlubit s obzvláště velkým úlovkem. Micka ulovila potkana. Jsem sice ráda, že se jim lov tak líbí a daří se jim, ale že by musely tyhle zvířátka nosit až ke dveřím, to tedy nemusí. Samozřejmě, že jsem je pochválila. Našel se čas i na první letošní kávu na zahrádce. Pomocníky nakonec sluníčko unavilo a tak v jejich paprscích pospávali. Jsem ráda, že je vše nasazené, shrabaná suchá tráva, ostříhané keříky a růže a trošku uspořádaná skalka. Tak trošku jsem i ráda, že je víkend u konce. Bolí mě všechny kosti v těle a budu ráda, když do příštího týdne se mi vrátí můj přesný počet kostí a žádné navíc. Nela přijela z chalupy úplně vyřízená a zaujala polohu mrtvého psa. Doufám, že jste si ten nádherný víkend užili také. Krásný večer Rija