Páteční odpoledne

Dnešní den byl naprosto úžasný. V práci jsem zlikvidovala pár restů a před obědem nám bylo oznámeno, že vedení rozhodlo a vyhlásilo opuštění pracoviště. Mění nám okna a řemeslníci dělají celkem velký randál a nepořádek a během dopoledne bylo jenom přecházení po chodbě dost nebezpečné. Venku počasí skoro letní, takže kdo by volné odpoledne neuvítal. Ještě než jsem odešla z práce, volali mi z oblíbeného květinářství, že pro mě mají macešky. Ani netušili jakou mi udělali radost. Naložili jsme macešky a zajeli domů pro Nelu a hurá na chalupu. Teploměr na sluníčku vyšplhal až k 31 stupňům, takže jsme toho využili a vytáhli kola. Pořád to ještě není žádná sláva, ale je potřeba zahájit sezonu opatrně. Včera jsem byla v bazenu, takže se musím šetřit, abych ještě chvíli vydržela. Po jízdě na kole jsme se šli projít a cestou jsme si dali první letošní zmrzlinu. V březnu jsem zmrzlinu ještě neměla. Zvládla jsem ještě zalít zahrádku, protože je šílené sucho. Vykvétají narcisky, zahrádka je plná fialek, co nevidět rozkvetou hyacinty a zlatý déšť. Mám tady nějakou studenou frontu a většinu kytiček mi rozkvétá mnohem později, než všude jinde. Už se těším co objevím jako další překvapení na zahrádce. Momentálně mě fascinuje pohled na zapadající slunce a vycházející měsíc najednou. Zítra se má ochladit, tak se nechám překvapit, jaký nakonec víkend bude. Nějak mě to volné odpoledne zmohlo a odcházím zalehnout do vodorovné polohy. Zítra je taky den. Mějte krásný víkend. Rija

Balónky

Dneska ráno jsme si s Nelou trošku přivstaly. Včera na mě padla šílená únava a v devět hodin jsem už byla totálně zahrabaná v peřinách a spala jako malé mimino. Takže ráno jsem byla fit a Nela už byla natěšená na ranní procházku. Proto jsem šla i o něco dřív do práce. Ráno bylo příjemně a jak už je světlo, hned se mi chodí lépe. Cestou chodím kolem řeky a většinou pozoruji kachny na vodě. Dneska mě zaujalo úplně něco jiného. Nad řekou poletovaly barevné balónky. Hned mi hlavou probleskla melodie písničky Josefa Zímy Dva modré balónky. Sice nebyly dva a nebyly modré, ale pohled na poletující balónky mě tak fascinoval, že jsem vytáhla z kabelky foťák a pokoušela jsem se najít nejlepší místo na focení. Zaujata balónky a foťákem jsem málem sejmula dopravní značku a tak jsem se postarala o zpestření rána kolemjdoucím. Doufám, že měli díky mě příjemnější den. Balónky jsem sledovala ještě z okna v práci. Nakonec je voda v řece stáhla a kousek pluly po vodě a zarazily se na chvíli na mělčině a potom zmizely v dálce. Proud je odnesl snad až do Rakouska. Obyčejné balónky mi krásně zpříjemnily den. Odpoledne jsme neodolali vysokým teplotám a zajeli na chaloupku. Venku bylo nádherně, tak jsem se pokochala rašící zahrádkou, vzduch voněl fialkami, které prozářily celou zahrádku. Po procházce přírodou jsem ještě zachytila nádherný, ohnivý západ slunce. Den byl nádherný a už se těším na víkend a vůbec mi nevadí, že se má ochladit. Necháme se překvapit. Mějte krásný zbytek pracovního týdne. Rija

Z okna kanceláře a v slunečných paprscích

Nejdu domů a nejdu

Jarní víkend

Nevím jestli jste na tom podobně, ale poslední dobou zjišťuji, že si chodím do práce odpočinout. Nemyslím tím tedy, že bych neměla nic na práci, to ani náhodou, ale nemám fyzicky náročné zaměstnání. Poslední tři víkendy se věnuji práci na zahrádce. Už jsem se nemohla dočkat až po zimě zabořím ruce do hlíny. No a jako většina z nás zahradníků si myslím, že vše se musí udělat naráz a včera bylo pozdě. Takže jsme o víkendu sázeli. Manžel brambory a já cibuli, mrkev, petržel, hrášek a ředkvičky. Ještě štěstí, že zatím není víc místa. Přijíždíme v pátek večer a po vybalení a nastěhování patří chvíle u krbu mým zvířatům. Tentokrát se ale obě kočky postupně stěhovaly za Nelou na křeslo, kde potom všechny tři v poklidu a tichosti spaly. Je legrace pozorovat všechny zvířata pohromadě. Prostě psi a kočky na jednom místě. Sobotu začínám hrnkem kávy a než usednu k jeho vypití zapnu pračku. Zatím se nedá být venku od rána, protože kolem osmé je teploměr teprve na třech stupních, ale po deváté se to láme a teplota stoupá k deseti stupňům a výše. Rozvařit oběd, zkontrolovat semínka v truhlíkách a šup na zahrádku. Pořád je co dělat. Po obědě kafíčko a opět šup ruce do hlíny. V neděli jsem se konečně dostala k oknům. Sluníčko mě jasně ukázalo, že je opravdu nejvyšší čas umýt okna a vyprat záclony. Po obědě jsme si s manželem řekli, že je nejvyšší čas provětrat kola. Jenže silný protivítr mi dal pořádně zabrat. Tedy myslím si, že moje kila navíc a postupná přeměna z mladé štíhlé laňky na vyvrženého vorvaně. Nejvyšší čas se nad sebou zamyslet. Takže na poprvé to bylo slabé, jsem mimo formu. Nohy jsem cítila ještě dnes. Pokusila jsem se je rozplavat v bazénu. Konečně je u nás teplejší voda a po utrpení z minulého týdne, jsem čekala, že to bude dneska ještě horší. Musím se alespoň maličko pochválit, bylo to lepší. Ale pro dnešek toho mám až až a jediná moje vidina je postel. Takže pokud přežiji, určitě se zase brzy ozvu. Pa Rija

Večerní siesta u krbu

Semínka jedou jak o závod

Poupata se co nevidět rozvinou

Tady hlídám já

MDŽ

Mám to štěstí, že můj manžel je pozorný a využívá každou příležitost k tomu, aby mě obdařil květinami. Jenže v poslední době dost často místo řezaných kytek dostávám v květináči a nebo na zahrádku. Takže letošní MDŽ jsem oslavila pomyslnou kyticí z keříků rybízu a angreštu a jeden keřík růže. Manželovi se sice nechtělo pořídit keříky, ale co by pro mě neudělal. Místo jsem měla vybrané, takže mi pomohl vyrýt jámy a ještě zbylo místo na dva keříky, takže pořídím ještě bílý rybíz a zelený angrešt. V sobotu se za námi zastavil syn a přinesl mi nádhernou kytici tulipánů. Nebyly ještě moc rozvité, takže doufám, že vydrží do příštího víkendu, abych se mohla s kyticí ještě chvíli pokochat. Rija

Jarní sestřih

Zahrádka už je na jaro skoro připravená, takže teď přišla na řadu Nela. Po týdnu volna na chaloupce a pomalu celodenním běhání po zahradě, tvoření nových záhonků a uklízení, při čemž samozřejmě nemohla chybět. Vypadala Nela jako kdybychom ji právě nalezli někde na smetišti. Včera jsem ji vykoupala, vyčesala a neustále ze strsti vykukovaly kousky trávy a mechu. Byl nejvyšší čas ji ostříhat. Kupodivu dneska byla celkem klidná a tak jsme byly za třičtvrtě hodinky hotové a zvládly jsme i hodinovou procházku za světla. Za odměnu jsem jí koupila dobrotky a zatím se ani netváří uraženě. Jen se nechce mazlit. To příjde večer. Takže jediná kdo není na přichod jara připraven, jsem zase jako obvykle já. Nezbýva než to co nejdříve napravit. Přeji vám krásný večer a pohodový víkend. Rija

Před koupelí

Už čistá bílá, jako malá lední medvídek

A jako ovečka

Jarní vycházka

Hned jsou procházky zajímavější, když člověk chodí za světla a může vyrazit i mimo pouliční osvětlení. Původně jsme měly v plánu jinou trasu, ale v práci mě napadlo, jestli už raší medvědí česnek. Takže jsme nakonec s kamarádkou a Nelou šly do lesa. Už při prvních krocích mi bylo jasné, že dnešní procházka bude taková trošku objevitelská. Proč objevitelská? No u cesty jsem narazila na rozkvétající podběl. Přiznám se, že jsem podběl kvést neviděla už hezky dlouho, tak jsem měla velkou radost, když jsem po pár krocích na něj narazily. Další kvetoucí kytičkou byl křivatec. Ani se mi nechtělo věřit, že už kvete. Byla to nádherná procházka. Vzduch voněl jarem a taky česnekem, protože místy se zelenaly celé louky, kolik česneku bylo všude kolem. Tak daleko jsem ještě nebyla a tak jsem si cestu náležitě užívala. Při povídání s kamarádkou jsem ještě stíhala poslouchat různé lesní zvuky a tak mým očím neunikla malá veverka šplhající na strom. Škoda jen, že byla rychlejší než můj foťák, ale i tak mám radost, že jsem veverku viděla. Při cestě za veverkou jsem v trávě uviděla rozkvetlý plicník. Kamarádka se smála, jaké mám dneska dobré oči. No aby ne, když mám čtyři. Počasí se měnilo po celou cestu. Chvíli krásně svítilo sluníčko a mezi stromy se jeho paprsky krásně odrážely od vodní hladiny. Po chvíli jsem viděly obrovská zlověstná mračna, která se valila po obloze a jen sem tam dovolila zapadajícím červánkům vykouknout na oblohu. Byla to úžasná harmonije barev a tvarů. Jen škoda, že se nedalo fotit bez drátů elektrického vedení. Cesta vedla podél železniční tratě. I přes pár padajících kapek jsme si procházku užily a načerpaly jarní energii. Nela už spí a já si vklidu pochutnala na výborném chlebu s máslem posypaným čerstvým medvědím česnekem. Brzy musím jít znovu, abych si udělala vynikající pesto na špagety. Jen tedy dneska už jsem na tom podobně jako Nela, těším se do postele. Nic se nemá přehánět, ani jarní procházky na červtvém vzduchu. Rija

Podběl

Křivatec

Samý česnek

Podvečer nad řekou

Koleje

 

Poupata magnolií co nevidět pokvetou

Vidíte to taky, tam toho už kvete

První březnový víkend

Tak už nám to opět začalo. Ptáte se, co začalo? Jaro. Doba sázení, tvoření nových záhonků, likvidování plevele a káva v pergole. Ještě minulý víkend jsem tomu nechtěla věřit, že by mohlo jaro přijít, ale krásné počasí posledních dní, dává jasně na jevo, že jaro je tady. V sobotu foukal chladnější vítr, takže měl člověk pocit, že je chladno, ale když pořádně vysvitlo sluníčko, tak teploměr šplhal k 26 stupňům a v neděli teplota na sluníčku vyšplhala až k 28 stupňům. Nic tedy nebránilo, abychom opět zabořili ruce do hlíny a pořádně si ten pocit užili. Největší pomocník je nustále připraven v pohotovosti. Nela miluje jízdu v kolečkách. Takže pokud manžel veze kolečka, Nela si musí naskočit a svést se. Taky je na jízdu patřičně hrdá a tváří se důležitě, jak ředitelka zeměkoule. I na ní je vidět, jak pořádně pomáhá a pomaličku se mění v pouličního psa. Ještě štěstí, že se jde ve čtvrtek stříhat, jinak by jí nejspíš brzo nějaká kytka vyrašila z kožichu. Pustila jsem se do úpravy prostoru, na který do teď nezbýval čas. Je to místo podél staré stodoly v sousedství naší zahrady a je tam takový kopeček, který ukrývá spoustu kamení a cihel, tak jak to dříve bývalo zvykem. Loni zjara jsem tam nasadila pár prutů malin a sem tam jsme vytrhali trávu. Rozhodla jsem se, že je nejvyšší čas s tím prostorem něco udělat. Malinám se tam daří, takže ty tam necháme, ale na zbytku jsem pořádně vytrhala a vyhrabala suchou trávu a trošku vytrhala pýř. Podařilo se mi přesvědčit manžela, že je to nejlepší místo na rybíz a angrešt, takže můžeme sadit. Každým dnem objevuji na zahrádce něco nového, co tam ještě včera nebylo. Narcisky vypadají, že každým dnem rozkvetou. Ze země neutále vykukují další a další zelené lítečky. Jaká byla moje radost, když jsem narazila na rozkvétající ladoňku a ještě větší byla, když jsem zjistila, že jsou už dvě. Už loni jsem jsem se smířila se ztrátou bílých narcisek. Vyrašily jen čtyři lístky a žádný květ. Jaké bylo proto moje překvapení, když jsem objevila spoustu vykukujících lístečků narcisek. Jen doufám, že pokvetou. Krásně raší pažitka a máta. Prostě jaro dělá divy. Minulý týden jsem nasadila semínka do truhlíku a v neděli jsem uviděla klubající se rostlinky. Zjišťuji, že mám pořád málo kytek, tak budu sadit další. Jsem zvědavá, co na zahrádce přibyde za tento týden. Není sice tak krásně jako minulý týden, ale dneska už bylo tepleji, takže se těším co objevím. Jen by bylo potřeba deště, s tím máme problémy neustále. Máme málo vláhy a voda ze studny je ještě moc ledová. Mějte krásný týden. Rija

To mám ale vozítko

Česnek překonává mé očekávání

Máta

Pažitka

Ladoňka

Narcisky

Petrklíč

Co pak se nám to asi klube na svět?