Zahrada koncem května

Neskutečné, zítra končí nejkrásnější měsíc v roce. Pro mě je květen nejkrásnější. Kvetou ty nejkrásnější kytky. Pivoňky, kosatce a postupně i růže. Na zahrádce k tomu všemu kvete zimolez a večer se zahrada zahalí do úžasné sladké vůně. Rozkvetla mavuň, večernice vonná. Ráda se procházím podvečerní zahradou, když padá rosa, nohy mám mokré a kolem vládne ticho a klid. Některé rostliny se rozrostly trošku víc, než bych si přála, ale nemám to srdce je usměrnit. Tak je to taková malá divočina, kterou si ale oblíbilo místní ptactvo a za odměnu mi v podvečer předvádí své kousky. Lepší než televize. Klidný a pohodový víkend. Rija

Poprvé na kole

Minulý týden se nám konečně podařilo vytáhnout kola a projet se okolím. Je to ostuda, že až koncem května, ale letošní jaro jsme měli nějak moc nabité událostmi a já pořád nestíhám. Za cíl jsme si určili malou vesničku kousek od nás - Hrabětice, protože tam mají vynikající zmrzlinu:-). Přestože cestu moc dobře znám a jezdíme po ní docela často, pokaždé objevím něco zajímavého. Tentokrát to byly kvetoucí keře karagany, neboli čimišníku. Volně v přírodě jsem je ještě neviděla. Zmrzlina byla víc než osvěžující. Vedle je malé posezení a tentokrát můj zrak zaujal ptáček poletující kolem stromu a bylo na něm znát, že se mu nelíbíme. Po chvíli jsem pochopila proč, v dutině stromu měl hnízdo a krmil mladé. Když přiletěl blíž zjistila jsem, že je to špaček. Toto přírodní divadlo bylo okouzlující. Protože bylo příjemně, rozhodli jsme se vyjet nad obec. Je tam mezi stromy ukrytá Kalvárie. První zmínky pochází z 19. století, kdy byla vystavena na upomínku na řádící choleru, postupně chátrala a většího rozkvětu se jí dostalo až v roce 1929, kdy k ní začalo chodit procesí a v obci se konali poutě. Po válce opět chátrala a významné opravy se jí dostalo až v tomto století. Mezi zajímavosti patří uměle vytvořená jeskyně (grotta) se sochou Panny Marie. Mám pocit, že na klid a bezpečí místa dohlíží statné stromy lípy a kaštanů, které jako by toto kouzelné místo ukrývaly ve svými korunami. Letos mě zaujalo místo hned vedle Kalvárie. Vznikla tam malá naučná stezka pro děti z místní mateřské školy. Výborný nápad na procházku s dětmi. Jsou tam vybudovaná hnízdiště s popisky. Tady hnízdí ptáci, tady zase ještěrky, hadi, ježci a kolem budky pro ptáčky a krmítko pro veverku. Celou stezku jsme si prošli. Celá obec je moc hezky upravená. V obci je i krásný kostel se zajímavými sochami kolem. Příští cesta bude projížďka obcí. Stojí za to pokochat se místní výzdobou a některými předzahrádkami zvlášť. Nechtěli jsme se zdržovat, protože bylo už dost hodin a my měli ještě plány doma. Ujeli jsme krásných 25 km. Není potřeba se zničit, hned při první vyjížďce. Cestou zpět jsem si uvědomila, i když některá místa navštěvuji častěji, stále objevuji nové a nové věci, které mě zaujmou. Někdy příště vám vezmu na procházku malebnou vesničkou, která do nedávna byla skoro zapomenutá, jako ta naše. Rija

Botanická zahrada

Druhý květnový týden jsem využila svátku a čtvrtek a pátek jsem si vzala dovolenou. Původní plány sice byly úplně jiné, ale nakonec jsem čtvrtek strávila drobnými přesuny doma, ale většinu času jsem věnovala relaxaci u knihy. Tělo to potřebovalo:-). V pátek jsem si udělala výlet do Brna. Cílem nebylo chození po obchodech ani vyřizování, ale prostě jen procházka městem. První kroky vedli na Petrov. Kostel i jeho okolí mám velmi ráda a když mám příležitost, pokaždé se jdu kolem kostela projít. Prošla jsem Zelným trhem, kochala se pohledem do výloh (nakonec jsem stejně navštívila nějaký ten obchod, nutně jsem potřebovala nový hrneček na kávu). Poseděla v malé kavárně u šálku kávy a výborného zákusku. Dopoledne uteklo jak voda a na mě čekalo setkání se synem. Cílem celého dne byl dárek, který jsem si měla vybrat. Návštěva botanické zahrady. Před lety jsem jednu navštívila, ale tuhle, která patří pod Mendelovu univerzitu, tu jsem ještě neviděla. Konečně přišel ten správný čas. A správný byl opravdu. Běžně je zahrada otevřená jen do 15 hodin, ale zrovna byla zahájená výstava kosatců, tudíž bylo otevřeno až do 18. Nemusela jsem nikam spěchat a mohla jsem si vychutnávat kytky, stromy, keře, květy a sem tam i nějakého živočicha. Nakonec jsme došli i ke kosatcům. Ty záplavy barev byly okouzlující. Měla jsem štěstí na období. Kvetly pivoňky, rododendrony, vajgélie, úžasné orchideje, třemdavy i lekníny. Prostě pohádka. Den jsme zakončili návštěvou zahradnictví, ze kterého jsem neodcházela s prázdnou. Syn tak mamince splnil nejedno přání:-))). Den se podařil a vydařila se i sobota. Mám doma dobrý základ, vytvořit také svou malou botanickou zahradu. Zatím se mi to moc nedaří. Občas mi do koncepce hodí vidle nějaký škůdce, či bujný plevel. Možná se jednou dočkám. Rija