Hra nebes

Netuším jaké počasí máte jinde, ale u nás na jihu je docela bláznivé. Chvílemi prší, občas vyjde sluníčko, po obloze plynou oblaka. Někdy bílá, někdy těžká tmavá, jindy skrz ně prosvítá sluneční záře. Moc ráda pozoruji oblaka. Tento týden jsem měla štěstí. V pondělí se mi poštěstilo pár záběrů zapadajícího slunce, skrytého za oblaky. V úterý, cestou z práce, se obloha opravdu vytáhla. Místy se hnaly zlověstné mraky, sem tam spadla nějaká kapka a na západě se objevilo sluníčko, které se snažilo rozbít čerň mraků a vykouzlit nádhernou podívanou. Přestože předpověď hlásí na každý den déšť, tak se daří sluníčku vykouknout na svět a poslat nám posledních pár teplých paprsků dolů na Zem. Včera odpoledne bylo u nás ukázkové babí léto. Dnes i zítra jsem si vzala dovolenou. Říkala jsem si, že budu tvořit a déšť mi vadit nebude. Po jedenácté hodině se začalo klubat sluníčko, tak jsem si řekla, že se půjdeme projít. Nakonec se z malé vycházky vyklubala velká. Byly jsme venku dvě hodiny. Užívaly jsme si sluníčka a především tepla. Obloha opět nezklamala a poskytla mi nádherné pohledy. Snažila jsem se načerpat, co nejvíc vitamínu D a provětrat hlavu. Venku bylo opravdu úžasně. Rija

                                                   Pondělí

                                                              Úterý cestou autem

                                                                Středa

                                                                   Čtvrtek