večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
kvetoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.
Tohle jsou první slova, která mě napadají, každý rok na prvního máje. Je mnoho překrásných milostných básních, ale Máchův Máj je nejkrásnější.
Dnes bylo něco jinak. Při probuzení, bubnoval na okna déšť a mě dnes v mysli vytanula vzpomínka na dobu dávno minulou. Kdy jsem jako školačka, musela ráno jet do Mikulova, kde jsme se už kolem sedmé ráno začínali řadit do prvomájového průvodu. Nebýt toho brzkého vstávání a let, kdy pršelo, mrzlo, sněžilo a nevím, co ještě, tudíž než průvod vyrazil vpřed, tak jsem byla zmrzlá na kost, byly prvomájové průvody, docela zábavné. Protože jako dítě si pamatuji jen ty úžasná barevná mávátka a z pozdějších, studentských let, si vybavuji kafíčko u kamarádky a kus výborného koláče, od její maminky. Tenkrát mě ještě nenapadaly Máchovi verše, protože to byla povinná četba a ta v 16 není záživná. I když našly se takové knihy.
Přeji vám všem krásný první máj a doufám, že naši muže nezapomenou na políbení pod rozkvetlým stromem. Obávám se, že u nás to bude docela boj, sehnat ten rozkvetlý strom. Šeříky dost zaschly a u nás je v okolí jediný veliký keř a nevím, zda vůbec rozkvetl. Malou naději mám, že u rybníka ještě pokvete střemcha. Tam by ten polibek mohl být reálný. Jinak bude muset stačit sedmikráska v trávníku. Rija
Taky mne napadají tyto verše a mně ještě jedna báseň. Sice poplatná tehdejší době, ale prostě ji v sobě uloženou mám.
OdpovědětVymazatTaky si vzpomínám na průvody, jako děti jsme si docela užívaly. Ale taky se pamatuji, že jsme si vyrobili na mávání takové červené karafiáty z krepového papíru a tenkrát pršelo a my jsme byli barevní od hlavy až k patě.
Hezký sváteční den,
pohodový víken!
Hanka(bavi-mne-to)
Asi vím, kterou myslíš. Taky ji mám ráda.
VymazatI mě tyto verše napadnou každý 1. květen. Z Máje mám ale ráda jen Tebou odcitovaný kousek. Jinak se mi nelíbí. Jsem patriot Erbena a jeho hororových balad. :)
OdpovědětVymazatPřeji krásný celý Máj, nejen ten první. :)
Sabi
Přestože je Máj epická báseň, tak se mi ty verše líbí. Miluji ještě tuhle pasáž:
Vymazat"Po modrém blankytu bělavé páry hynou,
lehounký větřík s nimi hraje;
a vysoko - v daleké kraje
bílé obláčky dálným nebem plynou,
a smutný vězeň takto mluví k nim:
"Vy jež dalekosáhlým během svým,
co ramenem tajemným zemi objímáte,
vy hvězdy rozplynulé, stíny modra nebe,
vy truchlenci, jež rozsmutnivše sebe,
v tiché se slzy celí rozplýváte,
vás já jsem posly volil mezi všemi.
Kudy plynete u dlouhém, dálném běhu,
i tam, kde svého naleznete břehu,
tam na své pouti pozdravujte zemi.
Ach zemi krásnou, zemi milovanou,
kolébku mou i hrob můj, matku mou,
vlast jedinou i v dědictví mi danou,
šírou tu zemi, zemi jedinou!"
Jaruško, i mně vytanou na mysl Máchovy verše. Je zvláštní, jak hluboko mi utkvěly v hlavě. :-)
OdpovědětVymazatPrvomájové průvody jsem bytostně nesnášela. Jako dítě jsem chodila s rodiči před jejich továrnu a za zvuků podnikové dechovky se chodilo na seřadiště. Dechovku nemusím dodnes. Jediné, na co jsem se těšila, že mi maminka při návratu domů koupí zmrzlinu. Totéž bylo se školou, kdy účast byla povinná. V dospělém věku jsem byla všehovšudy dvakrát. Jednou jsem dostala befelem, že prostě musím, protože ponesu vlajku. Raději jsem si tehdy přivstala, abych nesla, když už musím, tu naší. Byl to poslední 1. máj na Václaváku. Naštěstí jsem se vlajky brzy zbavila, kolega je na Můstku sbíral a ukládal je do dodávky. Po velké pauze, kdy už mi došly výmluvy a omluvy, jsem se vydala na Letnou. Vzala jsem tehdy sebou malou dceru. Na písku jsme trávily několik hodin a nikdo z nás netušil, že před pár dny bouchl Černobyl a písek je radioaktivní. Dceři se to líbilo a to natolik, že mě donutila jít pak pod tríbunou dvakrát. Měla jsem jí "na koni" a ona nadšeně mávala. To bylo naposledy, kdy jsem se účastnila. Tři kolegyně pak onemocněly, dvě zemřely. Zda za to mohl ten písek, nevím. Nějakou měrou přispět mohl. Státostrana nám tehdy zamlčela co se stalo, aby se nenarušily oslavy.
Měj hezké květnové dny.
U nás jsme něco o Černobylu zaznamenali, protože jsme měli možnost chytnou rakouskou televizi a viděli jsme, jak zaváží pole do kompostu a nikdo nechápal. Mám ve svém okolí rodinu, kterým se narodila postižená holčička, o které řekli, že je to následkem havárie.
VymazatJarko, také mám podobné vzpomínky na průvody u nás v Budějovicích. :o) A na pusu jsme včera zapomněli, přestože u nás toho kvete ještě hodně, šeříky, jabloně a i pár kvítečků na třešni máme, tak snad o den déle se to také bude počítat. .o)
OdpovědětVymazatPřeji fajn víkend. D.
Dáši, nám rozkvetla jabloň, tak to nebylo tak dramatické.
VymazatMy máme několik kvetoucích stromů, pusu jsme si dali taky - akorát jsme to zapomněli zkompletovat :D.
OdpovědětVymazatHezký květen
Ahoj Jari, mě zase napadlo, jak jsme byli v loňském roce 1. května u vás na návštěvě a byl to moc hezký den. Marcela
OdpovědětVymazat