Zahrádka v září

Moji milí čtenáři zdravím vás na začátku pracovního týdne. Dny se neúprosně ženou kupředu a za dva dny tady máme podzim. A za pár dnů i konec září. Chci vám moc poděkovat za milé komentáře, jen stále ještě nezvládám na všechny reagovat. Musím se vám přiznat, že si poslední dny doslova užívám. Venku je tak akorát a i když občas zafouká chladnější vítr, tak sluníčko ještě pořád hřeje a venku je tak akorát. Celý víkend jsem strávila na zahrádce. Konečně jsem se dostala k odplevelování záhonů (krásné to slovo:-)). Moc chuti jsem do toho neměla, když jsem pozorovala tu spoušť, co napáchaly vedro a sucho. Kupodivu jsem byla mile překvapena, když jsem pod tou hromadou plevele, nacházela zelenající se rostlinky. Ochlazení, ranní rosa a pár kapek deště udělaly zázrak. Možná i onen plevel, který schoval kytky, před sluncem, nevím. Jisté je, že po ostříhání, okopání zahrádka ožila a jestli počasí vydrží, tak mi ještě chvíli pokvete. Růže jsou obsypané poupaty, některé skalničky vyhodily nové lístky, tak možná přijdu jen o tujku na skalce. Ta buď uschla a nebo ji sežral hryzec. Přemýšlím, zda ji ostříhat a počkat do jara a nebo ji rovnou setnout. Kupodivu pookřály i jahody a nejenže opět kvetou, ale místy jsou i malé jahůdky. Konečně vyhodily výhony, takže nejvyšší čas založit další záhon jahod. Sama jsem překvapená, jak zahrádka ožila. Prostě příroda je mocná čarodějka. Jen truhlíky se nevzpamatovaly, tak jsem je zrušila a pořídím už něco podzimně-zimního. Jen se mi do toho zatím moc nechce, protože venku je krásné babí léto. Doufám, že i vy si těchto krásných dní užíváte. Krásné dny. Rija