Lysá hora

Nedělní ráno nás přivítaly sluneční paprsky. Krásně jsme se vyspali a hodina k dobru nebyla k zahození. Čekala na nás báječná snídaně, při které jsme se rozhodli, že půjdeme na Lysou horu. Kdysi dávno jsme tam byli s dětmi, ale to už je hodně dávno. Našli jsme si cestu na mapě a vyrazili na turu. Hned na začátku cesty nás překvapily ty obrovské davy lidí. Vycházeli jsme z Ostravice a bylo dost složité najít volné místo k parkování. Hned se mi vybavily slova písničky Ivana Mládka.....mě láká velice pochod Praha-Prčice. Opravdu to tak vypadalo. Po pár metrech jsem začala propadat skepsi, když nás ty davy předcházeli a my zůstávali daleko v zadu. Počasí bylo jak ze žurnálu a všude kolem mě spousta krásných výtvorů přírody, tak jsem nestačila fotit a koukat. Šlo se celkem dobře, jen mě chvílemi přepadaly deprese, když jsem si na ukazatelých přečetla, kolik jsem toho ušla a zjistila, že cíl je daleko. V poledne jsem ulehla do trávy a přemýšlela, jestli nebude lepší vrátit se dolů. Nevzdala a šla stále nahoru. Sice pár metrů před vrcholem přišla krize a neměla jsem daleko, abych výšlap vzdala, ale nakonec jsem dofuněla až na vrchol Lysé hory. Na vrcholu fučelo, sluníčko se schovalo za mraky a dostala jsem strach, aby nezačalo pršet. Dokonce došlo i na bundu. Naštěstí na cestě dolů se opět objevilo sluníčko a bunda putovala opět do batohu. Měli jsme na počasí opravdu štěstí, celou cestu svítilo sluníčko a k autu jsme to zvládli akorát s jeho západem. Nikdy bych nevěřila, že někdy půjdu v kuse sedm hodin. V chatě na nás čekala výborná večeře a večer ještě návštěva wellnesu. Ponoření do bublinek nemělo chybu a relaxace byla opravdu zasloužená. Nepřejte se vidět mě ráno, jak jsem lezla z postele a jak jsem se belhala na snídani. Maličko se ochladilo, ale nám to nevadilo, protože jsme vyrazili na cestu domů. Přestože dnes vypadám, jako by mi někdo přerazil nohy a od pasu dolů jsem skoro nepohyblivá, tak cesta na Lysou neměla chybu. Rija

Horské potůčky zbožňuji a že jich tady bylo

Sluneční paprsky prostupují mezi stromy, úžasný pohled

Výhled po okolí se postupně vyjasňoval

Úžasný pohled na hory

Chvílemi mi připadalo, že se vrchol neustále vzdaluje

Hurá, jsme tady

Příroda umí vyčarovat úžasné barvy

Zapadající slunce

Stihly jsme to s posledními slunečními paprsky