Plaváček a jaro na zahrádce

Někdy si říkám, že bych potřebovala trošku prodloužit dny. Po krásně jarních dnech, z minulého týdne, k nám přišla začátkem tohoto týdne opět zima. Pondělní ráno nás vítalo bílým popraškem. Překvapilo mě, že i ten můj malý milovník sněhu, ho už měl taky plné zuby. Pracovní týden pro mě skončil už ve středu, kdy jsme odjeli trávit velikonoce na chaloupku. Měla jsem velké tvořivé plány, které se mi dneska už rozplynuly ve velkou dáli. Čtvrteční den začal naprosto pohodově a krásně. S Nelinkou jsme si udělaly procházku k rybníku. Místy leželo ještě dost sněhu a tak se Nela mohla vyřádit. Oběd jsme měli domluvený u maminky. Prostě špenát od maminky, je ten nejlepší na celém světě. V pátek ráno jsme se probudili do deštivého dne a během dopoledne po sněhu už nebylo skoro ani památky. Kolem poledne se venku nádherně vyčasilo a bylo tak nádherně, že jsme si dali venku i kávu. Využila jsem krásného počasí a s Nelou jsme si vyšly na procházku. Musela jsem si jít pro větvičky, abych si doma udělala tu správnou jarní atmosféru. Jenže Nelinka si nejspíš myslela, že když už není sníh a na rybníku není po ledu ani památky, tak už je konečně jaro. A nebo, že by znala velikonoční pranostiku? Kdo na Velký pátek smočí tělo v potoce, bude po celý následující rok zdravý. Nevím, co bylo příčinou, ale Nelinka zničeho nic skočila do rybníka. V tu ránu jsem se proměnila v šílenou hysterku a začala ječet na plavající zvířátko, aby vylezla. Plaváček po pár tempech vylezl, jak zmoklá slepice a když viděla jak šílím, tak začala jančit taky. Vydala se proběhnout po poli a když viděla, že nepřestávám vyšilovat, odebrala se k domovu. Po hodně dlouhé době jsem i běžela. Doma jsem hodila tu zráchanou příšerku do sprcháče a dítě vyslala k babičce pro fén a pustila se do mytí příšerky. Takže půlku odpoledne jsem trávila česáním a fénováním, abych uvedla příšerku do stavu, plyšového zvířátka. Když jsem byla hotová, Nela se uraženě uvelebila na posteli syna a házela po mě vyčítavé pohledy. Měla jsem strach, aby koupání v ledové vodě neodstonala. Když ji uražená ješitnost přešla, tak si vymyslela novou zálibu. Asi hodinu hypnotizovala část mé sbírky medvídků. Ví moc dobře, že se jich nesmí dotýkat a taky běžně jejich rozmístění všude kolem, přechází bez povšimnutí. Nevím co ji to tentokrát chytlo, ale nakonec jsem její hypnoze podlehla a jeden kousek ze sbírky obětovala. Chvíli radostí s novou hračkou zápasila, ale nakonec únavou zalezla do postele a usnula spánkem spravedlivých. Celou noc, až do pěti hodin, spala ani se nehla. V pět ráno vystřelila z postele a z divokým štěkotem lítala po pokoji (ještěže jsme na chalupě a nikoho tady neruší). Ze spánku nás vyrušila nejspíš Betynka, která nám nad hlavou chytala myšky. Dnešní procházka byla jen kousek po chodníku a o rybník ani okem nezavadila. Přestože bylo venku pod mrakem, pocitově bylo nádherně, takže jsem hned dala prát pračku a místo tvoření, jsem šla na zahrádku. Celé dopoledne jsem urovnávala záhonky a objevovala spoustu maličkatých výhonků, nových rostlinek. Proto mě objev rozkvetlých fialek úplně rozradostnil. Jaro už musí být opravdu blizoučko. Po obědě jsme zajeli v rychlosti nakoupit a neplánovaně narazila na krásné macešky. Takže ještě odpoledne jsem osázela truhlíky a květináče maceškami a už to i u nás vypadá na jaro. Konečně jsme také zasadili nakoupené růže, které jsem pro jistotu zabalila, aby náhodou nepomrzly. Jsem moc ráda, že mám zahrádku nachystanou na jaro a zítra snad dojde i na to tvoření. Rija

Zahrádka ve čtvrtek ráno

Na hladině rybníka je místy ještě led

Zahrádka v pátek ráno

První fialky se choulí na skalce

Tak jdeme na tu procházku?

Hladina rybníka v klidu a tichu

Po sněhu ani památka

To se dělá koupat mě, vždyť jsem se myla nedávno......

Aspoň jednoho méďu mi pujč......prosíííím....