Dneska dopoledne mě Nelinka vytáhla na pravidelnou procházku. Pokaždé, když jsme na chaloupce, musíme dvakrát denně obejít okolí chaloupky, kolem zahrad a vyschlého rybníka. Před časem se s námi naučily chodit i kočky, takže chodíme jak procesí. Sluníčko krásně svítilo a tak jsem se ani moc nebránila procházce a taky jsem potřebovala provětrat hlavu. Jenže ouha, venku foukal tak mrazivý vítr, že mě zábly ruce. Dobře mi tak, mám nosit rukavice. Tentokrát s námi Micka šla jen kousek a po chvilce se vrátila. Je hrozně bojácná kočička. Zrzek šel s námi celou cestu. Chodí s námi jen jednu trasu a jakmile změníme směr, tak sedí u cesty a křičí, abychom se s Nelou vrátili. Je na nás opravdu pohled, jak jdou zvířata krásně za sebou. Cestou Nela kontroluje, jestli se jí Zrzek někde neztratil Dneska jsme se nevrátily domů všichni společně, protože nás potkaly dvě děvčátka se psy a Zrzek naježil hřbet a prchnul. Než jsme přišly domů, tak se obloha zatáhla a začalo sněžit. Nelince se i přes ten sníh vůbec nechtělo domů a protože nás Zrzek už čekal na zahradě, tak jsme se ještě chvíli honily. Všimla jsem si sněženek, které už krásně zdobí trávník a na skalce už kvetou macešky a sedmikrásky. Než jsme se vyblbly už zase svítilo sluníčko a zvířátka se slunila v jeho paprscích. Tak si nejsem jistá jestli je zima a nebo jaro. Chvílemi počasí připomíná duben. Krásný zbytek dne vaše Rija
No tedy :-) vy tam máte fakt jako na jaře..
OdpovědětVymazatTo je krása u vás - ale to jaro by mělo ještě chvíli počkat. Jinak se zvířátky je to u nás stejné :-) Jen kočky už s holkama moc nepečou...ale na procházku nás aspoň kousek vždy doprovází.
OdpovědětVymazat