První letošní sníh

Máme za sebou první adventní víkend. Vánoce tu máme už za 21 dní. Taky máte ten pocit, že čas utíká přímo mílovými kroky. Jaký byl ten uplynulý víkend? Někde pracovní, jinde poklidný. Já měla poklidný. Snažila jsem se doléčit a myslím si, že se mi to i podařilo. V některých místech byl víkend pořádně mrazivý. U nás na Moravě mrzlo jen trošku a v sobotu nádherně svítilo sluníčko. Dokonce i vyprané peřiny jeho paprsky ještě usušily. Jen procházce jsem odolala a raději zůstala u krbu v teple. Za to nedělní ráno nás přivítalo spoustou bílých obláčků poletujících kolem a na obzoru se držel mlžný opar. Chvílemi byla pořádná chumelenice a tomu jsem opravdu neodolala. Říkala jsem si : "Co když je to poslední letošní sníh." Tady většinou napadne koncem ledna. Vzala jsem foťák a vyrazila s Nelou na pravidelnou ranní procházku. Zbožňuje sníh a tak, přestože ho bylo jen maličko, zachvíli vypadala jak malý sněhulák. I čumáček měla od sněhu. Byla ze sněhu úplně mimo a tak jsme se šly projít k rybníku. Vypadal v tichu a padajících vločkách úplně kouzelně, tajemně no prostě nádherně. Skoro pravidelně s námi chodí i naše kočky, tentokrát jen zvedly čumák a opět se zamuchlaly do sebe. Asi si myslely, že jsme blázni, že v tomto počasí chceme jít ven. Užily jsme si procházku přímo výtečně, ale obě jsme byly rády, když jsme si sedly k plápolajícímu krbu a pozorovaly jsme plameny. I ta malá vánoční výzdoba, co zatím mám navodila tu správnou atmosféru a tak jsem se nachvíli pustila do tvoření, abych dohnala resty. Nějak mi to tvoření tentokrát nejde a přírustky jsou skoro zanedbatelné. Doufám, že do Vánoc všechno stihnu. Takže konec psaní a šup do ruky jehlu a honem vyšívat. Přeji pohodový večer Rija