Letos jsem neměla v plánu mezi svátky někam vyrazit. No uznejte, sbližování s novým mazlíkem je důležitější. Ještě ani vánoční svátky neskončily a manžela začala pálit půda pod nohama. To si obuje toulavé boty a není s ním k vydržení. V pátek ráno, ještě nic nenasvědčovalo, že se bude dít něco neobvyklého. Pustila jsem se do úklidu vesničky, abych měla místo na seznamování s mazlíkem. Neměla jsem ještě vesničku v krabicích, když mi manžel oznámil, že bychom mohli někam vyrazit. Alespoň na víkend. Co s ním mám s chudákem dělat, tak jsme souhlasila. Zvládli jsme zabalit, rychlý oběd doma a po obědě vyrazili směr Jeseníky. Uprostřed jesenických hvozdů objevil vesničku Branná a v ní zámek Kolštejn. Tam jsme se ubytovali. Zajímavostí je, že zámek byl postaven, vedle zřícenéhiny hradu. Mezi jeho majitele patřil i Jan Lucemburský, nebo Lichtenstejnové. Na zámku jsme nikdy nespali, tak ať si užijeme romantiky. Že nás čeká romantika v jiném slova smyslu, zatím netušil ani jeden z nás. Okolí zámku nebylo nijak okouzlující, ale dýchlo na nás něco (nejspíš historie), co nás lákalo k prozkoumání. První, kdo nás přivítal, byla černá kočka. Vítala nás potom každý den. Vypadala tak zvláštně, že bych nic nedala za to, že to nebyla jen obyčejná kočka:-). Interiér nás okouzlil. Pokoj byl útulný, malebný, ale bylo tam chladno. Pojali jsme podezření, zda nějaké temné síly, či strašidla nechtějí, abychom se ubytovali. Bylo ještě světlo a dokonce slunečno. Po mnoha dnech, kdy u nás bylo šedivo a tma, jsme sluníčko uvítali. Překvapilo mě, jak je vesnička malebná a kouzelná. V podvečer jsme se vrátili na pokoj, kde byl přímotop. Romantika pokračovala, netekla teplá voda. Byli jsme rozhodnuti, že ráno odjedeme. Podvědomí, umocněno prostředím ve kterém jsme se nacházeli, začalo pracovat a vzhledem k tomu, že mám velmi bujnou fantazii, jsem v noci slyšela spoustu divných zvuků:-)))). Čekala na nás výborná snídaně a když jsme vyšli ven, tak okolní krajina byla zalitá sluncem a bylo úplné bezvětří. Úžasný, mrazivý vzduch nám vzal vítr z plachet a my se i přes nepohodlí rozhodli zůstat a užít si nádherný sluncem zalitý den. Zjistili jsme, že v zámecké kotelně odešel motor a oprava je nejistá, protože byla sobota. Vyrazili jsme na výlet do Jeseníku. Celou dobu bylo nádherné slunečné počasí, ale v Jeseníku nás přivítal mlžný opar. Naštěstí se rozplynul. Na náměstí měli zajímavou výzdobu a zvoničku. Zazvonili jsme si pro splnění tajného přání. Prošli jsme si okolí. Nedaleko stojí krásná tvrz, vybudovaná začátkem 15. století. Později byla přestavěna na zámek. Bývalý vodní příkop je nyní bez vody. Vedle je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Byl otevřený, tak jsem využila příležitost k prohlídce. V kostele měli moc krásnou výzdobu. Protože se sluníčko snažilo, rozhodli jsme se přesunout se do Loučné nad Desnou a projít se zámeckou zahradou. Procházka to byla příjemná. Celá zahrada byla moc hezky vyzdobená. V jezírku stojí socha Neptuna. Díky stříkajícímu vodotrysku, utvořil mráz nádhernou ledovou podívanou na zamrzlého Neptuna. Stál tam hrdě se vztyčeným trojzubcem v sluneční záři. Kouzelný pohled. Dali jsme si kávu a vydali se na cestu zpátky. Na chvíli jsme se zastavili mezi kopci, na krátkou procházku. Další zastávka byla u sjezdovky. Do hotelu jsme se vrátili ještě za světla a bylo nám oznámeno, že topení topí. Ještě za světla jsme si prošli vesničku. Došli jsme až ke hřbitovu. Bylo to zajímavé, magické místo. Hřbitov je rozdělen na novou a starou část, kde jsou pozůstatky hrobů, bývalých německých obyvatel. Líbilo se mi, že nebyl zničený, ale vše je hezky udržováno. Poslední den, našeho rychlého pobytu jsme se probudili do podmračeného dne a foukal ledový vítr. Byli jsme moc rádi, že nám předchozí den vyšel s tak krásným počasím. Čekalo nás ještě jedno překvapení. Malá soukromá prohlídka zámkem. Viděli jsme sál, kapli, kde se pořádají svatební obřady. Ostatní pokoje. V jednom pokoji prý opravdu straší a v manželském apartmá byla krásná vana i postel s nebesy. Zámek je v soukromých rukou a před majitelem je hodně práce, aby uvedl zámek do někdejší krásy. Ale dělá to s citem a láskou. Zjistili jsme, že stejný majitel má i zámek v Loučné. I přes počáteční, trošku nepohodlí se nám výlet vydařil. Slunečné počasí jsme si přivezli i domů. Tři dny u nás svítilo sluníčko. Včera napadl poprašek sněhu a podle dnešní oblohy, to vypadá na další sníh. Užijte si krásný poslední den v roce. Rija
Žádné komentáře:
Okomentovat