Začátek února u nás

Krásný čtvrtý únor. Chtělo by se mi říct - únor bílý, pole sílí, ale u nás to vypadá spíš na předjaří. Po sněhu ani památka, led na rybníce pomaličku mizí,  hladina ožila vodním ptactvem a ptáci štěbetají, jak o život. Sluníčko si hraje na schovávanou a fouká studený vítr. Na zahrádce mi kvetou sněženky. Podařilo se mi dokončit zimní výzdobu i se sněhuláky. Sice trošku pozdě, ale zima se určitě hned tak nevzdá a možná i nějaký únorový sníh uvidíme. Dopoledne jsme s Nelinkou vyrazily na naši pravidelnou víkendovou procházku. Jen sluníčko nás na procházce opustilo, tak to vypadalo, že nám společnost budou dělat jen kachny. To sice ano, ale až když jsme došly blíž zjistila jsem, že to není obyčejná divoká kačena, ale úplně jiný druh. Takový jsem u nás na rybníku ještě neviděla. Po pravdě, neviděla jsem ji ani jinde v přírodě. Doma jsem zjistila, že to byl morčák velký. Potkaly jsme i samce i samici. Zjistila jsem, že jsou u nás k vidění většinou v zimě. Měla jsem tedy štěstí, kdoví jak dlouho se zdrží. Když jsem přicházela k rybníku viděla jsem volavku bílou. Je hodně plachá, tak jsem ji vyplašila, ale podařilo se mi ji zachytit v letu a navíc jsem měla štěstí, že neuletěla, ale jen se kousek přesunula. První únorový víkend končí, zítra opět do práce. Přeji pohodové dny. Rija