Krásný den.

Krásnou neděli přeji. Vstávala jsem poměrně brzy, na víkend, ale sluníčko už rozlilo své paprsky po zahradě. Ještě v noční košili jsem hodila prádlo do pračky, uvařila kávu a šla si sednout do zimní zahrady. To je takový můj pravidelní víkendový rituál, od jara do podzimu. Dnes jsem byla úplně sama. Nelinka vyspávala po náročné sobotě a Máša slupla kapsičku a šla na výlet po okolí. Prohlížela jsem si dvorek a plánovala, jaké další úpravy budou ještě potřeba:-))). Na zahradní práce je ještě brzy. Tedy nemyslím tím ani hodinu, ani počasí, ale je šílená rosa, tak bych byla za chvíli jak mokrá jak myš. Včera jsem si užila malou rodinnou oslavu. Ve čtvrtek se zastavil mladší syn a do zahrady přibyla vistárie a do domu svíčky. Těch není nikdy dost:-))). Příjemně jsme poseděli a včera přijel druhý syn a maminka s bráchou. Přestože jsem už nějaké dárky dostala, od manžela figurku chlapečka, aby holčičce nebylo smutno. Od maminky s bráchou peníze. Těch se mi sešlo víc, tak jsem si objednala k lavičce dva květináče. I tak jsem neodolala a včera si přivezla krásný košík, který jsem osázela letničkami. Ještě mu najít to správné místo. Hlavní dárek mě teprve čekal. Když jsem rozbalovala malou obálku, začalo ve mě hlodat podezření. Před pár měsíci jsem nahlas vyslovila svůj sen a když jsem rozbalila obálku, tak se mi vyplnil. Měla jsem přání vidět koncert André Rieu. Ano, byly tam dvě vstupenky do vídeňské kongresové haly. Je to blíž jak Praha a prý je tam lepší akustika. Každopádně mě to dojalo tak, že mi slzy vyhrkly. Mám kolem sebe opravdu milující lidi. Bylo fajn, že jsme mohli posedět venku a povídali si až do večera. Byl to moc krásný den a všem vám moc děkuji, že vás mám. Rija

Foto internet