Konec dubna i na zahrádce

Ani nevím, jak se to tak sešlo, ale poslední tři dubnové víkendy jsem měla cestovatelské. I ten poslední nebyl výjimkou. Byla jsem na setkání s kamarádkami. Jezdíme pravidelně každé jaro a pokaždé si pěkně uvolníme bránice a provětráme peněženky:-)). Jsme všechny stejně naladěné na ruční práce a zahradničení. Pravidelně každou sobotu dopoledne objíždíme okolní zahradnictví. U mě je to test sebezapření:-)))). Pořád mám dost místa a pořád nacházím zajímavé rostliny, které mi v zahrádce ještě chybí a které opravdu nutně potřebuji. Ještě štěstí, že pro mě jezdí manžel a kamarádky jsou zdatné v naložení kytek a věcí do auta. Nevěřili byste, kolik věcí se vejde do jednoho osobního auta i s kufry:-))). Víkend vždy uteče jako voda, ale domů se vracím nabitá pozitivní energií. Letos se to sešlo báječně, že jsem po návratu měla ještě jeden den volna. Už v neděli odpoledne jsem většinu květin nasadila a konečně vytáhla většinu kytek ze zimní zahrady. Celý duben mi krásně kvetly narcisy a tulipány. Úžasné je, že nakvétají postupně. Většinu květin se mi podařilo zachytit i v květu. Daří se i zelenině, kterou jsem nasela pozdě, ale přece. Ještě musím vysadit rajčata, ale zatím jsem nestihla nakoupit přísady. Záhon na ně už mám připravený. V zimní zahradě mi nádherně kvete klívie. Než jsme posedali trávník, tak jsem si musela vyfotit nádheru, kterou vytvořily sedmikrásky. Uvidíme, jak bude vypadat květnová zahrádka. Zatím mi ji silně decimují slimáci. Poctivě sbírám, sypu granule, ale mrchy jsou rychlejší a vytrvalejší. Na procházky nám moc času nezbývá, zničím se na zahrádce a jdeme jen k rybníku. Pozoruji milostný pár kačera a kačeny. Postupně si na nás zvykli a dovolí nám přijít blíž a nebojí se. Líbí se mi, že se nenechají vytrhnout ze své siesty. Sem tam naše kroky doprovází strakapoud. Ten je ale náladový, málokdy nás nechá přijít blíž, abych ho mohla zachytit. Pohodové volné dny. Rija