Diář

 Od dětství miluji bloky, bločky, barevné tužky a různé lístečky, kartičky. Dodnes si ráda prohlížím v papírnictví bloky a papíry:-)))). Vzpomínám si, na svůj první opravdový blok. Byl to klasický malý kroužkový zápisník a k tomu tužka, ale pro mě to byla ta nejkrásnější věc. Celý jsem si ho popsala jmény zpěváků a herců a když jsem asi ve třinácti dostala samolepky a abecedou s obrázky Šmoulů, tak jsem si celý deník vyzdobila Šmouly:-)))). Za pár měsíců jsem všechny Šmouly strhala, protože jsem se najednou cítila nesmírně dospěle a deník potřeboval důstojnější vzezření, tak na něm pro změnu byly samolepky květin a zvířat:-))). Svůj poslední deník jsem si vedla do 18, než jsem se vdala. Později jsem psala zápisky z výletů a dovolených rodiny. Loni mi Ježíšek přinesl krásný diář a při čtení těch pár záznamů, co jsem do něj napsala letos, mě utvrdilo, že nutně potřebuji další diář, protože začínám zapomínat a diáře se stanou mou pamětí:-)))). No a protože jsem čím dál víc roztržitá, nesoustředěná, tak jsem si říkala, že by mě takové plánování, psaní zážitků dne, mohlo motivovat ke koncentraci a změně. Jenže žádný diář nebyl to, co bych potřebovala a když už náhodou měl vše, co by se dalo využít, tak zase nebyl hezký. Úplnou náhodou jsem objevila něco, co mě zaujalo. Citáty, obrázky, samolepky. Na první pohled mě okouzlil a uvidím, jestli splní má očekávání. Každopádně mám kam psát věci, na které nesmím zapomenout a vejde se do kabelky:-)))). Za rok vám řeknu, jestli splnil má očekávání. Rija