Zahrádka na začátku srpna

 Je to až k nevíře, jak ten čas šíleně letí. Už máme srpen. V legraci každý rok říkám, že už nám začínají klepat na dveře Vánoce. Ačkoli je to pokus o humor, tak je to poslední dobou skoro pravda. Než se otočím, je tu podzim a hned Vánoce. No ale nebojte, nechci teď strašit s Vánoci. Chtěla bych ještě zůstat u léta. Nad ránem u nás krásně, zahradnicky, napršelo. Pršelo asi do devíti a zahrádka zase ožila. Už to venku začínalo vypadat, že budu moc vyrazit do záhonů, ale opět se zatáhlo a právě krásně prší. Stihla jsem proběhnout zahrádkou s foťákem a vyfotit pár kvítků, kterým se daří. Udělala jsem dobře, že jsem dva oleandry umístila k domu. Večer nádherně voní. Zajímavé je, že se barva květů začíná měnit. Dlouho byly drobné a růžové. Letos jsou velké a sem tam se v růžové objeví bílé žilkování. Když je horký večer, tak se obývákem line krásná, opojná vůně. Zbytek kytiček je odkvetlých a potřebují ostříhat, aby stihly ještě do podzimu potěšit moje oko,  krásnými kvítky. Ostřížím zrakem jsem obhlédla místa a v rychlosti udělala v hlavě soupis prací, které jsou potřeba udělat do podzimu. Stále mám, co vylepšovat. Rija