Druhá - mrazivá

Druhý letošní rok nás přivítal hustou mlhou a při pohledu na protější stodolu jsem měla pocit, že snad v noci sněžilo. Jakmile jsem vstala, bylo mi jasné, že je to jen mrznoucí mlha, která nám vykouzlila krásné bílé probuzení. Byla jsem moc ráda, že ještě nemusím do práce a hlavně se trmácet vlakem, u kterého nevím předem, zda bude topit. No a protože jsem byla včera šikovná a vyžehlila jsem si, uklidila, tak jsem vytáhla látky, že se pustím do práce. Nelinka byla opačného názoru a tak dlouho do mě čumáčkem strkala až nás vystrkala na mráz. Venku bylo krásné bílé ticho. Takový klid jsem už dlouho neslyšela. To co bylo včera vidět už není. Celá krajina se potopila do bílé mrznoucí tmy. Jen na jihu se snažilo přes bílou tmu proklubat sluníčko. Za tím bílým oparem působilo jako velká zářivá koule. Netuším, jak dlouho jsme se toulaly přírodou, ale obě jsme pěkně vymrzly. Krásně jsem si vyčistila hlavu. Nelinka je už zavrtaná v posteli u páníčka, kterého přepadla nějaká viróza. Tak se jdu konečně pustit do nějaké činnosti. Rija