Už to začíná

Přeji krásný poslední listopadový večer. Venku tma jak v pytli, mrzne až praští a člověk by byl nejraději medvědem a do března by se s chutí zazimoval. Poslední dobou, jak ubývá slunečních paprsků jsem bez energie, což prý je příčinou, že mozek je zmatený a moje mysl se uchyluje k podivným věcem. Tak nějak to o mě říká manžel. Bez energie sem a dnes se mi od rána vůbec nic nedařilo. Ještě štěstí, že se oběd podařil. Nejdříve jsem přecházela od ničeho k ničemu, potom neustále něco hledala. Držela jsem v ruce hrnek a po chvíli nebyl. Našla jsem ho naprosto někde jinde a netuším, proč jsem s ním vůbec odešla z kuchyně. Myslím si, že si s hledání věcí udělám nový koníček. Naštěstí v podvečer jsem se uklidnila a pustila se do adventní výzdoby. Nevím jestli znáte tu situaci, když se vám něco zalíbí, vy si to koupíte a postupem času, přibude další podobná věc a další, a pak se to všechno nějak zvrtne. Neznáte? Mě se to stalo už víckrát. Před mnoha lety jsem dostala od jedné zajímavé osoby svíčku. Zvláštní, krásnou a během pár let se mi sešlo velké množství svíček, které nemůžu zapálit. O medvědí zálibě snad ani psát nemusím, ta taky začala úplně nevinně. Mezi poslední rozmnožující se věci patří svítící domečky. Úplnou náhodou jsem si koupila tři ve slevě. Dnes jich mám osmnáct a v hlavě se mi zrodil nápad vytvořit vánoční vesničku. Někdo má betlém, já mám vesničku. Koupila jsem si tabuli polystyrenu, patřičné nářadí a pár dní jsem si hrála. Vzniklo z toho zatím nedokončené dílo, ale pro letošní rok mám hotovo. Byl to takový malý začátek vánoční výzdoby. Něco málo jsem nazdobila dnes. Jak se znám pokračovat budu po celý advent. Rija