Jaro na Konci světa

Musím přiznat, že bydlím v krásném místě. Předpověď počasí asi pro naši zeměpisnou šířku neplatí. Neříkám, že bych neuvítala nějaký ten déšť. Dneska ráno, to už  i na nějaký ten deštík vypadalo a spadlo asi pět kapek, ale tím to skončilo. Dopoledne sice teploměr ukazoval 16 stupňů, kupodivu stejně jako v noci, ale postupně se teplota vyšplhala až na 21 stupňů ve stínu. Takže opět jsme oba dva dny byly skoro pořád venku. Konečně mám nasazené i jahody a pokud se nic nestane, tak brzy i pokvetou a my budeme mít i nějakou tu jahůdku. Od středy, kdy jsme tady byli naposledy zahrádka opět poskočila. Vyrašily další rostliny, o kterých jsem si myslela, že už nemají šanci. Dokonce i loni pomrzlá mini magnolie od kořenů obrůstá, tak snad se ji podaří příští rok opět kvést. Pomaličku rozkvétá i jablůňka. Máme tři sloupové jabloně, ale zatím jen jedna kvete. Moruše má malinkatá poupátka. Skalka je v tomto ročním období nejkrásnější a postupně začínají rozkvétat celé koberce květin. Jen škoda, že letní teploty způsobují, že rozkvétá všechno najednou. Ještě jsem nikdy neviděla kvét broskve, meruňky, trnky, špendlíky, třešně a jabloně najednou. Je to naprostá nádhera. Nevím co pozorovat dřív. S manželem jsme narazili na zahradní ohniště a tak jsme si ho koupili. Hned jsme ho v pergole vyzkoušely a oba dva večery jsme u plápolajícího ohně vydrželi sedět až skoro do půl jedenácté. Večery v tomhle období miluji, zvlášť když je vlhčí začátek jara, protože jsou slyšet nádherné žabí koncerty. V pátek se nad zahradou nádherně rozlévala měsíční záře. Doufám, že nebude moc komárů, abychom si tyto krásné chvíle mohli užívat po celé léto. Nelinka chudinka je po celodenním pobytu venku úplně vyřízená a včera už mi usínala na klíně venku a dneska zůstala na prázdninách u babičky. Babička bude mít rozptýlení a Nelinka je celá vedle z Žofky. Doufám, že ji jednoho krásného dne nezakousne. Kočky si našly nové místečko na vyhřívání na sluníčku, uvelebily se mi na skalce. Uvažuji, že část skalky nechám prázdnou, neboť mi tam raší plyšové květiny. Příroda je stejně zajímavá. Betynka čeká koťata a přesto nepohrdne mlékem od Micky a užívá si odpolední siesty přisátím k prsu. Micka tak permanentně rok kojí. Dneska jsme měli menší vzrůšo, když Betynka na skalce objevila hada. No malé hádě, ale mě to bohatě stačilo. Naštěstí to byla jen užovka a docela mě překvapila mrštnost Betky, že jí užovka neutekla. Pomaličku začínáme chytat bronzové odstíny. Manžel už je krásně bronzový, mě to bude trvat déle a nohy i v létě vypadají jako od ředitele vápenky. Vůbec se nám nechtělo odjet a od příštího týdne už budeme odjíždět až v pondělí, rovnou do práce. Naštěstí v úterý jedeme opět. Přeji úspěšný nastávající pracovní týden a užijte si den volna. Rija