Původní záměr byl, napsat první příspěvek v novém roce už včera, ale nějak mi to nevyšlo:-). Přestože jsme šli, na nás nezvykle, pozdě spát. Byly skoro čtyři, tak v osm jsem byla vzhůru. Každé ráno si vychutnávám posezení s kávou a chlupatými mazlíky v ZZ. Pořídili jsme tam topný panel (sice má spotřebu jak malá elektrárna). Nevytopí ZZ na moc vysokou teplotu, ale konečně našel využití krásný hřejivý pytel z ovčí vlny, který mi nadělil Ježíšek před pár lety, kdy mi bylo pořád zima. Posezení v něm je velmi příjemné a i při 14 stupních se cítím příjemně. Je to taková moje víkendová ranní pohoda. Někdy se miláčci nechají přesvědčit, že i mazlení je příjemná věc. Umí se mazlit, ale většinou po ránu jsou ledové sfingy. U ranní kávy si dělám plány nadcházející den, či spřádám své tajné sny, co bych chtěla vylepšit , co by bylo potřeba a podobně. Včera jsem přemýšlela nad tradicemi, co se smí a nesmí na Nový rok. Ne že bych se nějak striktně držela tradic a pranostik, ale občas nějakou dodržuji. Podle starých zvyků se má na Nový rok vařit čočka, což dodržujeme a odpočívat. Tentokrát jsem doporučení dodržela na sto procent. Ráno jsem se dočetla, že by se nemělo ani šít, no co už. Šicí stroj jsem otestovala na Silvestra. Vypadla z něj nákupní taška, kterých doma rapidně ubylo. Sáhla jsem tedy v knihovně do poličky nepřečtených knih (nějak se mi tam začínají hromadit) a řekla si, že je nejvyšší čas zmenšit zásobu nepřečtených knih. Ruka sáhla po románu mé oblíbené autorky Anne Jacobsové Atelier Rosen. Po chvíli mě čtení tak uchvátilo, že jsem se ztratila v čase a hltala stránky. Je to příběh mladé modistky v devatenáctém stolení. Dopadlo to tak, že jsem knihu odložila dnes ráno před jednou hodinou, přečtenou. Skoro na jeden nádech jsem slupla 375 stran. Takové správné novoroční odpočinkové čtení. Druhý díl si nechám na pozdější dobu. Občas je potřeba i v domácnosti udělat nějaké věci :-). Kromě jiného mám dnes v plánu další seznamování s mazlíkem. Šije se s ním báječně. Je to poslední volný den, který mám, než se vrátím od reality běžného dne a do pracovního procesu. Musím si den užít podle svých představ:-). Jen novoroční procházku jsem nedala. Stihla jsem se pokochat krásným západem slunce. Uvidíme, co nám přinese druhý den. Pohodový den. Rija
Západ slunce je opravdu krásný. Já včera (a ani dneska) procházku taky nedala - rýma a kašel nade mnou vyhrály na celé čáře.
OdpovědětVymazatHezké lednové dny