sobota 29. října 2016

Pořád se něco děje

Zdravím vás moji věrní čtenáři a omlouvám se všem, že jsem tady tak dlouho nebyla. Děkuji všem, co mi psali a ptali se, zda se něco neděje. Děje se, reálný život mě valí den za dnem a já jsem ráda, že stíhám vše, co mám. Od té doby, co jsme se přestěhovali na vesnici, tak mám pocit, že se mi život hodně zrychlil. V pondělí ráno, při pohledu na hodiny, si mezi zívnutím řeknu, bože zase tak brzo musím vstávat a než se otočím, tak je pátek večer a to si pro změnu říkám, konečně se pořádně vyspím. Je pravda, že brzy ráno vstáváme a odjíždíme do práce a jsme rádi, když z práce dojedeme v půl páté. Pokud je světlo, tak jdeme s Nelou na procházku do polí, takže než se otočíme, je čas jít do postele. Dokud nám počasí přálo, tak jsme ještě poseděli venku. Do konce prázdnin se manželovi podařilo dokončit dílnu a já konečně mohla nastěhovat nejen zavařeniny a zeleninu, ale i spoustu dalších věcí, které doma neustále někde překáželi. I doma neustále něco měním. Zjistila jsem, že výběr barvy kuchyně je naprosto úžasný, protože můžu kombinovat s různými textilními doplňky. Díky manželovi, který přidělal poličky do skříněk, mám po ruce, všechno, co potřebuji k vaření a ještě zbylo místo na vázy, svícny a další nezbytnosti (i když to není potřeba k vaření). Před pár dny se nám odporoučela pračka. Nejspíš si říkala, že když mám všechny spotřebiče nové, tak nač mít starou pračku. Takže jsme pořídili i novou pračku. A když už novou pračku, tak aby uměla i něco navíc, takže jsem si řekla, že vyzkouším i parní parní praní. První seznamovací chvíle, byly dost krkolomné, protože pračka vypadá spíš jako výpočetní středisko NASA a při selhání lidského činitele, při instalaci pračky, se chvíli chovala, že nám zbourá koupelnu a odletí na oběžnou dráhu. Jedna moje kamarádka k tomu poznamenala - no to by bylo zajímavé, kdyby jsi s pračkou odletěla na oběžnou dráhu a manžel by, tě sledoval dalekohledem :-)))). Naštěstí k žádným škodám na zdraví a majetku nedošlo a už jsme s pračkou kamarádky. Jak vidíte, psát je stále o čem a foťák je plný zajímavých fotek, jen dny jsou nějak čím dál kratší. Prostě pořád se něco děje. Slibuji, že se polepším a těm, co moje psaní chybělo nějakou řádku tady zanechám. Krásný zbytek prodlouženého víkendu. Rija

 Puntíky jsou nejlepší :-)))

5 komentářů:

  1. Hurá, nový příspěvek! Tak to jsem moc ráda, už mi chyběla tvá vyprávění a obrázky.-)Ať pračka dlouho a spolehlivě slouží! I tobě pěkný víkend a pokud možno odpočívej a naber sílu!♥♥♥
    evice

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj, Rijo! Taky jsem u sebe dlouho nebyla, ale já podstatně déle než Ty :-) pračka nám taky vyhrožuje, máme jí necelých osm let. Byla jsem zvyklá na Tatramat, co člověku vydržel dvacet let i víc, tyhle rychloobrátkové spotřebiče mě rozčilují. Tak jsem zvědavá, do jaké půjdeme my a jestli nás taky bude chtít vystřelit na orbit :-) pa, L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lenko když budete pozorně číst návody, tak žádný orbit nebude :-))))

      Vymazat
  3. Ahoj Jaruško, taky jsem nakukovala a kontrolovala, jestli už píšeš. Tak hurá!
    My máme pračku 25 let a pořád jí vyhrožuju, že půjde z domu. Kuchyň máš vymazlenou. My budeme muset po šesti letech šetřit na novou, protože z naší linky se odlupuje dýha. A to tak, že fest. Už se neobrátím na místní stolaře ale vyberu Hanáka nebo Sýkoru. Teď budeme asi kvůli tomu jen na bramborách a mlíku. Abychom ji mohli do dvou let vyměnit.
    Měj se krásně a piš, foť a buď šťastná.

    OdpovědětVymazat