pondělí 22. února 2016

Jak se tak dívám.....

"Jak se tak dívám
Už kvete jíva
Tak, vlajky, vlajte
A ty, hudbo, pěkně hraj

To tam je bláto
A vypadá to
Že přijde jaro, přijde
Bude zase máj

Potkal jsem ráno pána
Nos mu koukal z šály
Měl klapky na uších
A děti se mu smály
Snad ani nevěděl, že jaro přišlo z dáli
Že ptáci zpívaj a zelená se háj...."

Dnešní den byl tak nádherný, že už cestou od doktora jsem si notovala známou písničku Vaška Neckáře. Přestože máme 22. února, sluníčko svítilo a venku bylo nádherně teplo. Až moc na to, že je únor. Teploměr se vyšplhal až na 19,6 stupňů celsia a to ho nemáme na sluníčku. Neodolala jsem v květinářství krásné primulce. Pár týdnů mi bude dělat radost doma, a pak půjde někam do záhonku. Po příchodu domů jsem nedočkavě utíkala zkontrolovat zahradu. Po víc jak týdnu jsem musela zjistit co nového vyrostlo. Jsem jak malé dítě, které kouká na klíčící hrášek :-)). Každý rok je to stejné, přehoupne se prosinec, skončí lednové mrazy a jakmile přijde první teplejší den, už letím na zahrádku podívat se, zda něco nového neklíčí. Sněženky v trávníku mám už měsíc, jaké proto bylo moje překvapení, když jsem v záhonku objevila další sněženky, obzvlášť když jsem žádné sněženky do těch míst nenasadila. Legrace pokračuje, kamarádka mi loni darovala pár cibulek modřenců. Takže některé modřence byly sněženky. Dokonce kvetou i sněženky, které mi předloni poslala jiná kamarádka a loni měly asi tři lístky a já už je odpískala. Venku jsou krokusy,  ze země vykukují ladoňky, dokonce i narcisy, hyacinty a dokonce tulipány. V trávníku je spousta sedmikrásek Na ty jsem obzvlášť zvědavá, protože rostou i cibulky, které mi manžel před pár lety přivezl z Holandska a zatím se jim moc nechtělo ani růst, takže uvidíme, co se z nich letos vyklube. Listí zatím mají mnohem víc jak loni. Objevila jsem květ bílého barvínku a jedna skalnička má poupata. Převislá vrba má krásné kočičky a mini vrbička je obsypaná mini kočičkami. Našla jsem zelené výhonky pažitky.  Zlatý déšť je plný poupat. Letos je nádherně narašený kdoulovec, jestli vydrží, tak bude samý květ. Co mi však dělá starosti je narašený klematis. Jestli se potvrdí předpověď a příští týden budou mrazíky, tak bych o něj mohla přijít. Budu doufat, že mrznout bude všude jinde, jen ne u nás. Prostě příroda se zbláznila a chová se jako kdyby byl březen. Každopádně bych jaro už brala. Nemůžu se dočkat až zase ponořím ruce do hlíny, vytvořím další záhony a nasadím další květiny. Udělala jsem si zásobu sluneční energie, protože od zítřka má být opět škaredě a ve středu by měl dokonce padat sníh. Tak jsem zvědavá, co nás čeká. Krásné poslední únorové dny. Rija





Tulipány

Hyacinty

Ladoňky



Bílý barvínek

Clematis




8 komentářů:

  1. Krásně se ti to na zahrádce probouzí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Ještě mi spousta jarních kytek chybí. Možná za pár let bude vypadat lépe.

      Vymazat
  2. Ta růžová primulka je nádherná!!! Moc pěkná barva. Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se mi moc líbila, tak jsem si ji šla koupit.

      Vymazat
  3. je vidět, že jste na jihu. U nás zatím kvetou jen sněženky a sedmikrásky. V sobotu jsme seli do skleníku ředkvičky, rukolu a bazalku, a ted je očima taháme ze země. Pavel

    OdpovědětVymazat
  4. Také jsem obhlížela zahradu, ale nic zatím nekvete. V pondělí u nás na severu 14st. Tulipány však vystrkují špičky listů. Vše má ale ještě čas.
    Alena

    OdpovědětVymazat
  5. Písničku si pamatuji, ale už jsem ji léta neslyšela. U vás už je opravdu jaro!

    OdpovědětVymazat