Nelinka

Každý z vá , kdo má doma nějaké zvířátko mi potvrdí, že když je čtyřnohý mazlíček nemocný, tak se o něj bojíme skoro stejně jako o dítě. Nikdy bych tomu nevěřila, že je to možné, kdyby Nelinka nebyla nemocná. Jen zabavit nemocné dítě je trošku lehčí, jak zabavit a udržet v klidu nemocné zvířátko, tedy to naše ano. První dva dny po operaci jenom ležela a já kontrolovala, zda dostatečně pije a jestli dýchá, když spí. Po pár dnech ji otrnulo a udržet ji na zemi a hlavně dohlédnout, aby se nesnažila někam vyskočit, to je jak hlídat pytel blech. A i to si myslím, že je možná jednodušší. Na jednu stranu je člověk rád, že konečně reaguje a na druhou stranu se člověk strachuje, aby se jí něco nestalo. Každá sebe menší lumpárnička se promine, protože konečně začíná mít zájem o věci kolem sebe. Dneska už Nelinka řádí jako malý ďábel a opět chodíme na procházky. Tak ať jí to vydrží. Rija