Zatmění

Manžel je, už nějaký pátek, velkým nadšencem astronomie, tak se nám doma neustále objevují nové dalekohledy, objektivy a další pomůcky. Svou vášní mě nakazil také. Nejsem sice tak zapálená jako on a nevydržím hodiny sledovat skrz dalekohled hvězdnou oblohu, ale vydržím dívat se hodiny na hvězdnou oblohu a když na obloze uvidí něco zajímavého, tak se ráda podívám. Loni v létě jsme hledali nejvhodnější místo na pozorovaní zatmění měsíce. Je tudíž jasné, že jsme si dnes ráno přivstali, abychom mohli pozorovat další krásné zatmění. Manžel vstal dřív jak já. Nějak jsem se nemohla vymotat z postele. Vstávat ve čtyři hodiny, není tak jednoduché. Pozorovali jsme celé zatmění měsíce. Jen škoda, že nebylo vidět víc barev a nebylo větší teplo :-). Teď na pár let u nás nebude viditelné zatmění, tak snad se toho dalšího ve zdraví dočkáme. Ještě cestou do práce jsme dvakrát zastavili a vyfotili přibývající měsíc. Jen škoda, že v některých místech se nedá zastavit při krajnici, protože měsíc nad Svatým kopečkem by byl nádherným zakončením, celého pozorování. První fotky jsou z mého kabelkového fotoaparátu, ty hezčí jsou focené zrcadlovkou přes astronomický dalekohled Celestron Cassegrain. Ty jsou o něčem jiném, ale i tak tohle zatmění ve mě vyvolávalo úžasné pocity umocněné ranním tichem, mrazivým ránem, kdy pod nohy křupe namrzlá tráva a vzduch voní ledovým tichem. Prostě pohádka. Rija