pondělí 16. května 2022

Zatmění Měsíce

 Budíček pro dnešní den byl jasný 4:00. Byla jsem vzhůru už něco kolem půl. Touhle dobou se budím běžně, tak mi to nepřišlo ani tak hrozné. Vyrazili jsme kousek za vesnici. Zrovna se probouzel nový den. Ptáci nesměle pípali, v nedalekém hájku tokal bažant a na obloze se nesměle krčily poslední hvězdičky. Nebo spíš planety. Venuši a Jupiter poznám pouhým okem, Mars byl špatně vidět a Saturn jsem nenašla. Vzduch voněl a na obloze svítil Měsíc. Pohledy, jak stvořené pro mou romantickou duši. Po chvilce čekání to začalo. Kousek po kousku se Měsíc začínal ztrácet v černé tmě. Na jedné straně nesměle vystrkovalo sluníčko své paprsky a druhé straně se ztrácel Měsíc. Ten nádher ý obraz maličko pokazil mráček, který se začal roztahovat přes právě zapadající Měsíc. Začalo svítat a poslední zbytky Měsíce zmizely v začínajícím dni. Stálo to za to. Ještě jsme s Nelinkou zvládly krásnou procházku kolem rybníka, po kterém se nesměle převalovala ranní mlha. Obraz krásného dne byl dokonán. Krásně nám ten týden začal. Jen tedy odpoledne jsem neudělala nic. S knihou v zimní zahradě bylo nádherně. Další částečné zatmění bychom mohli spatřit už příští rok. Uvidíme, jestli budeme mít štěstí, jako dnes. Rija















neděle 15. května 2022

Květen u nás

 Květen je v plném rozpuku. Venku je nádherně a na zahrádce plno práce. Dny plynou v pěkném klusu a přináší spoustu zážitků. Nejvíc asi zahradních. Pořád něco cpu do země, osázela jsem co se dalo a některá místa krásně kvetou, některá méně a některá se mění. Všude je spousta vůně. Večerní posezení kazí jen všudy přítomní komáři. Před pár týdny jsem dostala tip jak zakonzervovat cívku na kabely. Mám ji doma už nějaký rok a dost dlouho byla pod střechou, tak nebyla potřeba žádná úprava. Loni jsem ji sice dala pod stříšku, ale když prší víc, tak na ni prší. Kamarádka m poradila natřít lněnou fermeží. Od této chvíle dřevo natírám jen fermeží. Krásně vystoupí kresba dřeva a nemusím používat ředidlo. Mám krásný stolek na nádoby se sukulenty. Včera k nim přibyly solární elfí domečky. Mám z nich velkou radost. Další radost jsou razítka na kreativní tvoření. No a samozřejmě pítko pro ptáčky s kočkou. Z něj měla dnes po ránu šok Máša. Myslela si, že je to vetřelec a v šoku vyskočila leknutím. Škoda, že jsem neměla foťák. Pomalu začínají rozkvétat kosatce a klematisy. Letos poprvé pokvete černý kosatec, který jsem dostala od kamarádky. Montána svými květy zdobí pergolu. Nemám to srdce ji ostříhat, tak nedáváme ani střechu. Díky klimatu, který se přibližuje středomořskému, rozšiřuji rostliny o středomořské. K oleandrům letos přibyl olivovník a dva fíky. Olivovník mám od manžela svého a fíky od manžela kolegyně, velkého zahradníka. Včera jsem se potěšila rodinou. Jsem ráda, když se poštěstí setkání, celé rodiny, což se podařilo. Dnes jsem si užívala posezení v zimní zahradě. Odpoledne je ve stínu a příjemně foukal vítr, tak se mi nechtělo ani vstávat od knížky. Nakonec jsem vyměnila odpočinek za protažení těla na kole. Jen škoda, že víkend, tak rychle utekl. Za chvíli se jdu uložit do vodorovné polohy, abych byla ráno fit a než pojedu do práce stihla zatmění Měsíce. Doufám, že i vy si užíváte těchto krásných dní plnými doušky. Rija



























pondělí 2. května 2022

Mezi astronomy

 Poslední dubnový pátek jsem měla dovolenou. Původní záměr, proč jsem si chtěla vzít dovolenou, byla práce na zahrádce. Nakonec jsem byla ráda, že mám volno a můžu odpočívat. Nejspíš jsem si někde nachladila rameno?, krk?, či šíji?, netuším, ale říkala jsem si, že to nic není, jenže jak mě někde v těch místech začne vrtat, píchat a loupat, tak nevím, co udělat, aby se mi ulevilo. Nejspíš jsem někde chytla průvan a mám tam zánět, protože bych pořád spala. Nakonec jsem byla v pátek vděčná za to, že jsem doma a ve vlastní posteli. Dopoledne jsem si lupla jeden ibalgin usnula jak mimino a odpoledne byla čilá jak rybička. Takže jsme s manželem vyrazili na sraz astronomů. Sraz se konal kousek od Nového Města na Moravě v malém rekreačním středisku. Překvapilo mě, kolik nadšenců i s technikou na sraz dorazilo. Hodně jich tam bylo už od čtvrtka. Tolik hvězdářských dalekohledů pohromadě jsem neviděla a nejspíš ani neuvidím:-))). Manžel byl ve svém živlu. Využila jsem volnosti a vyrazila prozkoumat přírodu. Kousek od ubytování byl lesík a nádherný rybník. Užívala jsem si podvečerní ticho a pohled na klidnou hladinu byl balzámem na mou duši. Ptáci pořádali svůj večerní koncert a kromě praskání větviček, pod mými nohami, bylo vůkol naprosté ticho. Pomalu jsem došla k typické vesničce na Vysočině. Začalo se ochlazovat a měla jsem strach, že jakmile bude tma, tak netrefím zpět. Vesničku jsem prozkoumala v sobotu dopoledne. Pokochala jsem zahrádkami, dekoracemi i kytičkami. Na jednom plotku mě zaujala úžasná cedule odstrašující zloděje. Nejspíš se budu inspirovat. Nebyl tam skoro žádný pohyb, tak moje procházka byla naprosto relaxační a pohodová. Po obědě jsme se rozloučili a vyrazili směr domov. Cestou jsme se zastavili v Brně nakoupit potraviny a v Bauhausu jsem doplnila další stav kytiček. Nevím jak to dělám, ale pořád mám málo:-))). Pohodové květnové dny. Rija