neděle 24. října 2021

Foto výzva - 4. téma - Volné téma

 Musím přiznat, že poslední téma bylo u mě skoro ohroženo. Od pondělí jsem na neschopence. Dostala jsem sice vycházky, ale zároveň mě postihla spavá nemoc, tak vycházky skoro nevyužívám. Naštěstí dopoledne s Nelinkou krátkou vycházku na čerstvém vzduchu dám. Jen mě dlouho nenapadalo, o čem by poslední téma mělo být. Nápad přišel náhodou, když jsem se v pátek podívala na oblohu. Při pohledu na oblohu to bylo jasné. 


To je ono - Podzimní oblaka, to je téma pro mě. Když jsem se dívala na letící oblaka, hlavou mi proletěly verše K. H. Máchy - Po modrém blankytu bělavé páry hynou, lehounký větřík s nimi hraje..... . Jak já ty verše na základní škole nenáviděla, když jsme se je musely učit nazpaměť. Nejspíš proto si z nich tolik pořád pamatuji:-))). Lásku k nim jsem získala, až o mnoho let později. Páteční obloha byla poseta krásnými a místy těžkými oblaky. Přesně tak, jak na mě působí pravý podzim. Na východě halila modrou oblohu krásná jasná oblaka. Na západě to vypadalo, že každou chvíli začne sněžit. 





V dálce halil modř oblohy kouř z Dukovan. Když je dobré počasí, jak je krásně vidět kouř z chladících věží, nebo větré elektrárny z nedalekých Břežan.


Během chvilky vítr proměnil oblohu v našlehanou šlehačku:-)). 


Tentokrát jsem neodolala a šla se projít i odpoledne. Sluníčko svítilo a bolela mě hlava, tak jsem šla na čerstvý vzduch. Tentokrát byla obloha ještě krásnější než ráno. Naprosto jiná. 





Sobotní dopoledne bylo také slunečné a silný vítr. Místy sem tam nějaký mráček, ale co mě překvapilo, byl Měsíc. V tuto hodinu byl ještě krásně vidět. Nádherná scenérie. 


Dnešní dopoledne bylo mrazivé. Vyběhly jsme opravdu jen na chvíli a byly jsme rády, když jsme byly opět v teple. Obloha byla úplně vymetená, jen Měsíc zdobil oblohu. Bylo bezvětří, tak se nádherná modř podzimní oblohy odrážela na hladině rybníka. 



Na závěr přidám pár mrazivých obrázků. 







Jaruško moc ti děkuji. S okem na hledáčku na chvíli zapomínám na své problémy a je mi fajn. 

Těším se na nějakou další výzvu. Rija

sobota 16. října 2021

Foto výzva - 3. téma - Barvy podzimu

Už od dětství lituji, že mi sudičky nedaly do vínku nějaké nadání. Neumím zpívat, tancovat ani malovat. Bohužel to malování mě mrzí moc. Především touto dobou. Moc ráda bych si přála zachytit ty barvy, kterými hýří příroda. Ta pestrost, míchání barev a barevné kombinace, to snad ani nejde vymyslet, to se musí zažít. Navíc si myslím, že podzim i zajímavě voní. Žádné roční období nemá tak specifickou vůni, jako podzim. Ve vzduchu je cítit spadané listí, vlhkost, zvláštní vůně přírody a u nás na Moravě mám pocit, že vzduch voní vínem (no spíš burčákem:-)))). Každý okamžik dne má jiné barevné kombinace. Nic nejde opakovat. Asi nejvýraznější barvu má škumpa na zahrádce. Ta se zbarví vždy jako první a touto dobou je už úplně bez listí. Dnešní podvečer byl úžasný. Úplné bezvětří. Na hladině rybníku se odráží ostrůvek i rákosí. Topoly jsou už úplně žluté a listí na zemi přibývá. Za pár dní bude kouzelně šustit pod nohama. Listí na trnkách je poskromnu a větvičky zdobí krásné modré plody. No a protože už byly po ránu mrazíky, trnky měknou a pomaličku ztrácí trpkou chuť a začínají chutnat zvláštně sladce. Zapadající slunce má každý den jinou barvu. Před pár dny nebe hořelo rudou barvou, dnes oblohu pokrývala zlatavě žlutá barva. Občas po obloze přeletí houf divokých hus, které označuje zimu za dveřmi. Všude byl klid a pohoda. Každý den chodím na procházky v jinou dobu, abych z podzimu viděla co nejvíc. Příroda se začíná pomaličku ukládat k spánku. Ještě chvíli budu vychutnávat tu pestrost a barevnost, než listí definitivně opadá a příroda se na pár měsíců oblékne do nevýrazné šedi, ale i ta má své kouzlo. Krásný večer přeji. Rija


























pondělí 11. října 2021

Foto výzva - 2. téma - Květy podzimu

 Určitě jsem poslední a ještě po termínu. Nějak mi uniklo, že včera bylo už 10:-)))). Je to se mnou těžké. Abych vás, přesvědčila, že jsem na výzvu myslela, tak přináším pár obrázků, nejen z mé zahrádky, ale i z procházky s Nelinkou. I přes včerejší první ranní jinovatku, mi na zahrádce pořád kvete dost kytiček. Zajímavé je, že listopadky si dávají na čas. Rozkvétá jen ta jediná bílá. Letos poprvé kvete podzimní sasanka. Mám ještě jednu bílou, ale ta kvetla už v srpnu. S květy v přírodě je to už horší. Nevím proč, ale od té doby, co jsem byla malá a na každé mezi a v každé příkopě rostlo spoustu krásných lučních kytiček, dnes už jsou vidět jen kopřivy, řebříček, čekanka a občas nějaká jiná planá kytička. Kdybych chtěla natrhat pěknou kytici lučního kvítí, asi bych neuspěla. Počasí mi přálo, tak pár kytiček, pro zlepšení dne. Rija