neděle 5. února 2023

Zimní pohádka

První únorový víkend pomalu končí a mě se ani nechce věřit, co vše se nám podařilo vecpat do jednoho malého víkendu. Tak nějak spontánně jsme se rozhodli vyrazit někam do přírody. Říkali jsme si, únor bílý a u nás ani vločka a taky, co kdybychom měli štěstí a viděli jsme kometu. Nechtělo se nám nikam daleko, tak vyhrála Vysočina. Manžel našel zajímavé ubytování kousek od centra Nového Města na Moravě. V pátek po práci jsem šla Nelince koupit obleček. Ne že by neměla, ale kdysi jsem jí ho ušila a na to naše běhání po polích jí stačí. Jenže do sněhu není. Nemohla jsem se rozhodnout a tak mi paní majitelka půjčila na vyzkoušení hned tři oblečky, abych tu naši modelku vybavila na hory. Odjížděli jsme a u nás místo vloček padaly proudy vody. Pršelo celou cestu. Před Novým Městem byl déšť trošku snesitelnější, protože všude kolem bylo bílo. Ubytování jsme měli v krásně zrekonstruovaném hospodářském stavení. Nebýt nádherné klenby v restauraci, tak bychom to nepoznali, jak krásně byla celá budova opravená. Nelinka měla v hotelu i kamaráda. Majitelé měli nádherné štěně, domnívám se že to byl pyrenejský horský pes.  Okolí bylo nádherné, jen počasí nám kazilo romantickou idylu. Do rána déšť přešel ve sněžení, ale šílený vichr neustal. Auto se ztratilo pod nánosem bílé peřiny. Mezi mraky vykukovalo sluníčko, tak jsme se vydali na procházku do města. Loni na podzim jsme měli možnost v Novém Městě na pár minut zastavit, tak jsem se těšila, že si konečně město pořádně prohlédnu. Vichr byl sice nepříjemný, ale při chůzi jsme se zahřáli a než jsme se nadáli, byli jsme na místě. Nelinka statečně capkala po sněhu a svůj zvědavý čumáček, měla brzy celý od sněhu. Moc se mi líbily sgrafita na kostele. Zašla jsem do informačního centra, zjistit podrobnosti a ochotná slečna poskytla další materiály o zajímavostech města a okolí. Sgrafita jsou dílem Karla Němce a po celém městě se jich nachází mnohem víc. Škoda jen, že kostel sv. Kunhuty byl zavřený a nemohla jsem nahlédnout dovnitř. Udělali jsme malou zastávku v příjemné cukrárně. Odpočinuli jsme si u šálku horké kávy a vydali se na cestu zpět. Po obědě a malém odpočinku jsme vyrazili na další zasněženou procházku. U hotelu nás zaujala cedule o cestě ke Třem křížům. Místo se nacházelo kousek od hotela. Zdálo se mi, že se vítr maličko utišil, sníh křupal pod nohama a bylo krásně. Po chvíli jsme vyšli na kopec a těšili se, jak se pokocháme výhledem na město. Než jsem stihla udělat dva snímky, přihnala se sněhová smršť. Během chvilky bylo město ukryto ve sněžné mlze. Chumelilo, fučelo, otočili jsme se a vydali se na zpáteční cestu. Po pár metrech sníh ustal a na obloze se objevilo slunce. Počasí jak na apríla. Až do večera poletovaly vločky a sněhu přibývalo. Nedělní ráno se probudilo do sluncem zalitého dne a po vichru ani památky. Celé okolí bylo pokryto vrstvou nového sněhu, který se třpytil ve slunečném jasu, až oči přecházely. Vypadalo to, jakoby zem byla poseta stovkami diamantů. Byl to krásný jemný prašan, který při chůzi jemně křupal. Než jsme vyjeli k domovu, tak jsme se prošli zasněženou krajinou, abychom si té bílé nádhery užili. Víkend sice utekl jak voda, ale měli jsme se jako v pohádce a to nejen díky sněhové nadílce, ale i úžasné kuchyni v hotelové restauraci. Kuchař musel být kouzelník, protože chutě byly úžasně vyvážené a každé sousto se rozpouštělo v ústech. Než nám jídlo připravili, tak jsme dostali předkrm v podobě domácího chleba, který si sami pekli, dokonce byl ještě teplý s domácím sýrem nebo pomazánkou. Užili jsme si nevšední gurmánský zážitek. Z víkendu na Vysočině jsme si přivezli domů slunce, které celé odpoledne nádherně svítilo. Jen sníh zůstal na horách. Tak někdy příště na shledanou v ráji. Rija










































úterý 31. ledna 2023

Poslední leden

Je to vůbec možné, že dnes už končí leden? Vždyť teprve před pár dny, jsme vítali nový rok a dnes už je skoro pryč. Neuvěřitelné. Jaký byl první měsíc? Hektický, pracovní, a trošku u zimní. Všimla jsem si, že se den o maličko prodloužil. Už není tma, když přijedu z práce. Konečně je tu zima, i když sníh byl jen dva dny. Za to mráz se stále ukazuje. Včera jsme měli -8, dnes ráno nula a déšť. Jeden den jsem měla krásnou podívanou na dovádivé nutrie. Příjemné zpestření obyčejného dne. Po chvilkách vyšívám a o víkendech si užívám procházek kolem rybníka. Někdy hladině závidím ten klid, který na ní pozoruji. Odrazy oblohy jsou úžasné. Jen škoda, že nemám štěstí na noční jasnou oblohu. Kometa si září někde ukrytá mraky a nedá nám možnost na ni pohlédnout. Třebas se ještě dočkáme. Zítra se už probudíme do dalšího měsíce. Tak nám přeji ať je pohodový a klidný, jako hladina. Rija









sobota 21. ledna 2023

Bílá sobota

Nebojte se, neblázním s velikonocemi. Dnes ráno jsem se probudila do krásného bílého dne. I u nás na jihu nasněžilo. Je to nádhera. Tentokrát jsem vstala ještě za šera. Dala jsem si rozcvičku, na čerstvém vzduchu, s koštětem a máme kolem domu čisto. Nakrmila jsem Mášu, ta se po jídle uvelebila na pohovce a dělá mrtvou kočku, abych ji náhodou nevystrčila ven. Dosypala ptáčkům do krmítka a za odměnu si uvařila kávu. Když dopiji kávu, je to znamení pro Nelinku, že se jde ven. Původně jsem si říkala, že vyrazíme později, ale teploměr se drží nad nulou, tak abychom si té nádhery užily. Trošku jsem podcenila zimní odrost Nelinky a díky tomu, že probíhala ve sněhu, za chvíli byla plná bílých kuliček a měnila se postupně v jednu velkou kouli. Prošly jsme se tedy jen kolem rybníku a Nelinka už mě táhla zpět. Venku bylo úžasné ticho. V noci už dva dny mrzne, tak se na hladině objevil tenoučký povlak ledu a na něm nádherné praskliny. Vypadalo to, jako by někdo namaloval na led pavučinky. Vesnice se teprve probouzela. Nebyl slyšet ani ptačí zpěv. Chudáčci opeřenci, byli někde schovaní. Potkala jsem dva hrdiny rána. Nejspíš to byli vrabčáci otužilci, protože zpívali jak o život. Bylo krásně uklidňující, poslouchat jak sníh křupe pod nohami. Doma jsem musela Nelinku vyčesat, protože sníh se na ni krásně přilepil. Za odměnu dostala dobrotu a spokojeně usnula. Ranní rituály má za sebou a do oběda bude klidně odpočívat. Mě odpočinek čeká až uvařím oběd a dokončím sobotní úklid. S chutí do toho a krásnou sobotu vám všem. Rija