středa 27. července 2022

Šumavské toulání - den pátý - Šumavská pohádka

Od rána bylo zataženo a předpověď slibovala déšť. I tak jsme se vydali na další toulky nádhernou šumavskou krajinou. Naše kroky nás zavedli do malé osady Borová Lada. Na mě s Nelinkou začala dopad únava, tak jsme si naplánovali jen kratší túry, abychom se moc neunavily. Opět jsme šli úžasnou cestou, kolem rašelinišť. Všude byla spousta borovic, borůvčí a na konci nás čekalo překrásné rašeliništní jezírko plné malých ostrůvků. Kolem létala spousta vážek a všude kolem byl klid. Chvíli jsem se pokoušela zachytit vážky v letu, ale nejsem tak hbitá, abych jim stačila:-)))). Další zastávkou byly Soví voliéry. Měli jsme štěstí, že Nelinka je malá a když se zavřela do batohu, tak jsme mohli navštívit toto úžasné místo. Dokonce jsme měli štěstí a jedna sova přelétla nad našimi hlavami. Cestou k autu jsme se šli osvěžit do malé kavárny Madam Čokoláda. Původně jsme šli na kávu, ale nakonec z kávy sešlo. Neodolala jsem úžasné belgické čokoládě a přidala jsem si k tomu zmrzlinový pohár s horkými malinami. Stejně si mě manžel už dobíral, jestli nejsem nemocná, protože kdykoliv vyrazíme někam na cesty, tak se neudržím a musím si dát horké maliny. Osvěženi jsme udělali ještě jednu zastávku kousek od Kvildy a došli ještě na Jezerní slať. Je to nejchladnější místo u nás. Procházky rašeliništi se mi moc líbilo. Některé rostliny jsem vůbec neznala a všude kolem byla i spousta vážek. Navíc místa byla moc krásně upravená. Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili na Kvildě. Zaujal mě kostel a měla jsem štěstí, že hlavní dveře byly otevřené, tak jsem mohla nakouknout dovnitř. K večeru jsme dali poslední menší procházku za hotelem. Ticho, příjemné počasí, voda, les, prostě vše kvůli čemu jsme jeli na Šumavu. Nezklamala a ukázala nám svou nádheru v plné kráse. Samozřejmě, jsme viděli jen špetku té nádhery, ale i tak jsem okouzlena dalším koutem naší překrásné vlasti. 

Zjistila jsem, že mi tady úřadoval šotek a obrázky se mi načetli obráceně, poslední obrázky jsou vlastně focené nejdřív. Takže první čtyři obrázky jsem udělala v pátek ráno, před odjezdem z Šumavy.  Doufám, že i tak se vám naše putování líbilo:-)) Rija










































pondělí 25. července 2022

Šumavské toulání - den čtvrtý - Toulání přírodou

 Na středu jsme si nechali náš, asi nejdelší, turistický výšlap. Naplánovali jsme si výšlap k Tříjezerní slati. Nemuseli jsme se nikam přesunovat autem. Od penzionu jsme vyrazili na procházku. I když svítilo sluníčko a bylo teplo, tak stromy kolem cesty poskytovaly stín a mírný vánek nás ochlazoval. Kus cesty šla Nelinka po svých, tak se taky pěkně proběhla. Cesta vedla kousek od Roklanského potoka, tak jsme si na chvilku namočili nohy a Nelinka packy. Kdybychom ji nedrželi, tak tam nejspíš skočila celá. Voda byla hodně ledová a příjemně nás osvěžila. Další část cesty byla do prudkého kopce, tak jsme Nelinku nesli, aby se moc neunavila:-))). Část cesty vedla lesem a tam se Nelince moc líbilo. Ožila a neustále měla čumáček u země a zastavovala se. Cílem naší cesty byly tři rašelinná jezírka. Poprvé jsem viděla trpasličí břízu. Ta se mi moc líbila. U nás růst nemůže, já potřebuji rostliny tropické až subtropické, které vydrží bez vody. Tam jsem si užívala tu nádhernou svěží zeleň, která byla všude kolem. Kolem nás poletovaly nádherné vážky, jen tedy byly moc rychlé, a nepodařilo se mi je zachytit. Byla jsem naprosto fascinovaná modří oblohy a zelenou lesů a luk. I voda v jezírkách byla překrásně blankytná. Barva, které jen tak neuvidím. Byli jsme rádi, když jsme dorazili na pokoj a dali si odpolední klid. Odpoledne jsme vyrazili kousek dál. Vydali jsme se podél říčky Vydry ke Klostermannovu mostu. Byla to nádhera. Celou dobu jsme šli lesem a podél vody. Sedli jsme si na břehu a pozorovali tekoucí vodu. Bylo ještě poměrně brzy, tak jsme zajeli do Srní. Malebná vesnička v srdci Šumavy. Kam se člověk podíval, tak byla nějaké známé místo. Koloniál z Policie Modrava, nebo domek, kam jezdil Vašek za dědečkem ve filmech s Tomášem Holým a Gustavem Valachem. Jen škoda, že se k domku nedalo dostat blíž. Nakonec jsme si dali výbornou večeři a vrátili se zpět na pokoj. Nelinka usnula dřív, než jsme se stihli otočit. Den nám uběhl v poklidné atmosféře. Také vám čas na dovolené tak letí? Nám děsně. Rija