Od včerejška se mi zdá, že se počasí venku zbláznilo. Chvíli svítí sluníčko, chvíli prší, dokonce i chumelí a do toho šíleně fouká ledový vítr. Včera večer se zničeho nic přihnala vichřice se sněhovou bouří. To byl hukot, měla jsem strach, že nám to odnese dům. Trvalo to jen pár minut a tak rychle jak to přišlo, tak to odešlo. Na zemi jen sem tam zbyly místa, kde bylo mírně pocukrováno. Dnešní den byl podobný. Co bychom taky chtěli, když je leden a slibují ještě mrazy. Nebo, že by tomu tak nebylo? Cestou z práce jsme se zastavili na skok u maminky. Nakouknout, jestli je vše v pořádku, zda něco nepotřebuje. Než jsem došla ke dveřím zůstala jsem stát jako opařená. Mamince v zahrádce vyrašily krásné sněženky. Skoro každý rok, kvetou ve stejný čas. Někde padá sníh, jinde kvetou sněženky. Jsou to sice ještě skromná poupátka, ale za pár dní rozkvetou. Až přijedeme domů za světla, musím se podívat do zahrádky, jestli nenajdu také poupátka, lístečky jsem viděla už po Vánocích.Uvidíme, jaké překvapení nám nadcházející dny ještě přinesou. Rija
Letošní zima je takový malý apríl - chvíli tak a chvíli onak...
OdpovědětVymazatJaruško, je to podivné počasí..... Na horách tolik sněhu a v nížinách jaro .. jen to sluníčko mi chybí.
OdpovědětVymazatMěj prima dny, Petra
Ano,počasí s námi laškuje. V naší zahrádce jsou místa, kde mám sněženky pod sněhem.
OdpovědětVymazatHezký den!
Hanka