První letošní

 ...sníh??? V našem případě bych to upřesnila, první letošní vločky. Do sněhu to mělo opravdu hodně daleko. Ráno mě probudily sluneční paprsky. Vykoukla jsem z okna a na zahradě bylo pocukrováno. Jen tak decentně, ale i tak to byl moc krásný pohled. Musela jsem si ten pohled zdokumentovat, protože do hodiny se vločky udržely jen v místech, kam nedopadaly sluneční paprsky. Než jsme se vymotaly na procházku bylo po nádheře. Včera rybník halil mlžný opar a bylo vlezlo. Přestože dnes bylo mnohem chladněji, pocitově bylo příjemně a navíc sem tam vykukovalo sluníčko. U rybníka jsme potkaly naší známou volavku. Nechala mě přijít o kousek blíž, než obvykle, udělat jednu fotku a odlétla na druhou stranu rybníka. Bylo tam nádherně. Je tam úžasný klid. I holé topoly mají své kouzlo.                                  Včera jsem si vzala dovolenou, tak jsem využila volné dny k tvoření. Tentokrát jsem vzala do ruky jehlu. Jeden motiv hotový. Přáním by byly tři motivy. Uvidíme, jak se mi bude dařit. Počasí mi moc nepřeje k jiným aktivitám, tak kdoví. Rija

 

Listopadové dny

Listopad se přehoupl do své druhé poloviny, počasí nám ukazuje, že je skutečně listopad a krásné babí léto postupně přechází v opravdový podzim s mlhami a plískanicemi. Za dveřmi se ukrývá blížící se advent a mě dny ubíhají mezi prsty. Za tmy odjíždím z domova, za tmy se vracím. Zatím mě adventní ani vánoční nějak neberou. Manžel už má obavy o mé dušení zdraví. Touhle dobou se v naší domácnosti nacházely kousky větviček, drátků a jiných drobností, které signalizovaly, že se blíží první adventní neděle. Každý rok jsem měla plné ruce práce a hlavu plnou inspirací. Je to se mnou na pováženou, tak jsem minulou sobotu vytáhla vánoční látky, které jsem si v euforickém nadšení koupila už v září. Pak mě euforie opustila a rozum začínal vítězit nad romantikou. Říkal mi, že mám stejně všeho dost, nač tedy tvořit něco dalšího, když to nemůžu ani do soudného dne spotřebovat. Malý zlom nastal po nedělní procházce. Venku to vypadalo spíš na polovinu září, než na začátek listopadu. Nebe bylo modré, sluníčko svítilo, jako by chtělo říct, že se ještě nevzdává. Sluneční paprsky mi vlily do těla energii a po příchodu domů jsem sedla k látce a do večera z ní byly čtyři polštářky. Nechci říct, že se ledy prolomily, ale mám alespoň svíčky na adventní věnec. Alespoň malý pokrok. Včera mě vzal manžel do Brna. OBI už nabízí spoustu vánočních dekorací. Byla jsem rozhodnutá nic nekupovat, ale nakonec jsem neodolala. Pořídila jsem si dvě malé drobnosti do vánoční vesničky. Manželovi se to moc nezdálo, tak mám předčasného Mikuláše. Zatím je vše uloženo, ale příští týden se můžu začít kochat, abych vše stihla nachystat:-))). Dnes jsem vytáhla látku, jehlu a bavlnky a pokusím se vyšít pár vánočních drobností. Zatím, se mi rýsují jen obrysy. Nevybrala jsem nic složitého, to by se mi mohlo stát, že bych měla hotovo až v nějakém příštím životě:-)))). Volný den jsem prožila odpočinkem. Zítra mám dovolenou a mám v plánu pokračovat ve stejném duchu. Krásné listopadové dny. Rija

Podzimní foto výzva - Barevný podzim

 Když Jaruška před časem, na svém blogu, zveřejnila foto výzvu Barevný podzim, tak jsem s představila, jak si focení užiji a jak si při toulkách krajinou vychutnám tu podzimní nádheru.  Ani náhodou mě nenapadlo, že za pár dní mě skolí nějaký bacil a já skoro 14 dní strávím v posteli a to doslova. Už hodně dlouho mně nebylo tak zle, jako tentokrát. I testy jsem si pro jistotu několikrát udělala. Opět jsem chytla zánět průdušek. Trpím na to už od dětství, ale tentokrát mě bolelo celé tělo a  nemohla jsem pořádně dýchat. S nostalgií jsem mohla mohla pozorovat podzimní krajinu jen z okna. Hlavní ulici v obci zdobí dvě řady krásných velkých jasanů. Listí je z nich sice na podzim všude, ale nádherně se zbarvují od žlutých odstínů až po červené. Ulici jsem naštěstí stihla vyfotit před nemocí. Na další krásný strom se dívám z ložnice. Soused má malý sad a jeden strom doslova vyčnívá mezi ostatními. Nevím, jestli je to nějaký jiný druh švestky, nebo je to meruňka (na tu dálku nejsem schopná rozpoznat, co je to za strom). Jeho žluté barvy jsou překrásné. Když už jsem konečně mohla vstát, tak obec byla pár dní skrytá v mlhavém oparu. Naštěstí i mlhavý podzim (když nefučí a neprší) má své kouzlo. V týdnu se mi poštěstilo, při pracovních pochůzkách, užít si pár minut sluníčka a pokochat se nádherou, kolem řeky Dyje. Ještě štěstí, že termín ukončení výzvy vyšel na sobotu. Zvu vás na takovou netradiční procházku podzimní krajinou - většinou z lůžka:-))). Dnes ráno, to vypadalo na další mlhavý den, ale opar pomaličku stoupá, tak snad si užijeme na procházce i sluníčka. Přeji vám krásné listopadové dny. Rija

                                                                    Těsně před nemocí

                                                      Pohledy z okna

                                                             Malý javor na naší zahrádce

                                                         Přes sklo

                                                                   Poslední říjnovou neděli

                                                       Dyje

                                       Zajímalo by mě, co je to za strom, že má tak krásné listí