Včerejší odpoledne vybízelo k nasednutí na kolo a vyrazit někam do přírody. Bylo teplo, skoro jako v létě. Manžel hledal nějakou jinou cestu, než jezdíme obvykle. Nejraději jezdíme do jiného okresu, tudíž jsme byli nuceni vymyslet nějakou jinou trasu, abychom nejezdili pořád na stejná místa. Vydali jsme se od nás směr Mikulov, ale po pár kilometrech jsme se stočili a projeli vesnicí Březí k vinohradům. Objeli jsme okolní vesnice pod Dunajovickými kopci. Je to nádherný kousek přírody vlnící se mezi vinicemi, poli a sady. Výhled byl překrásný. Sice místy byly pěkné kopečky, ale nikam jsme nehnali, protože jsem musela neustále něco fotit. Jezdím pro radost, tak mi nevadí, když slezu a kousek popojdu. Ujeli jsme necelých 21 km. Vidět známá místa z jiného úhlu bylo úžasné. Pojďte se se mnou pokochat krásou tohoto místa. Rija
středa 31. března 2021
úterý 30. března 2021
Jaro u nás
Počasí se opravdu překonává. Dnes rtuť vystoupala až k 25 stupňům. Byl překrásný den a kupodivu jsem jej nestrávila v zahradě. Pěkně vzorně jsem relaxovala a užívala jsem si sluníčka. Chvíli jsem si hrála s výzdobou, mezitím jsem upekla bábovku a chodila okukovat, co kde nového roste. Vůně kávy, chuť bábovky a sluníčko. Není nic lepšího. Navíc si naše okolí oblíbili ptáčci, takže v krmítku už jsou vidět dva stehlíci a dokonce chodí do krmítka i když jsem venku. V keři nedaleko mě se rvali zvonci zelení. Ty už jsem dost dlouho neviděla. Mám radost, že se sem opět vrátili. Den svým zpěvem uzavřel kos a konipas. Den jsme uzavřeli posezením u ohně a k večeři byli špekáčky. Nejlepší jsou vždy první jarní. Nic lepšího neznám. Není to jaro nádherné. Rija
3x3 Pohled k nebi
Na blogu u Dáši jsem si přečetla o fotografické výzvě 3x3 Pohled k nebi. Pokud to jde, tak na nebe koukám dost často. Samozřejmě, že když jdu po městě, tak to nejde, to bych se mohla někde přerazit nebo do někoho vrazit. Nejčastěji koukám při venčení Nelinky. Pokud vrazím při venčení Nelinky do stromu, tak to většinou vidím jen já a Nelince je to srdečně jedno. Myslela jsem si, že to bude docela rychlé nafotit tři rozličné polohy nebe. Při cestách do práce je obloha vděčný námět na fotografování a odpoledne a večer je na co se dívat i ze zahrady. Jenže během týdne, co jsem oblohu pozorovala, byla nejkrásnější ráno a odpoledne, jak naschvál, žádná sláva. Nejkrásnější obloha byla vždy, když jsem neměla při sobě foťák. Ale to je už pravidlem, skoro neustále sebou nosím foťák a když si ho jednou nevezmu, tak potkám spoustu zajímavých věcí. Podařilo se mi nastřádat pár zajímavých záběrů oblohy. První trojice je východ slunce mezi Mikulovem a Lednicí. Nemohla jsem rozhodnout, kterou trojici vybrat, tak jsem vybrala tři různé fotky z třech různých dnů, které se mi nejvíce líbily. První fotka je focená 16. 3., druhá 17. 3. a třetí 24. 3.
Další série je focená 18.3. První dvě fotografie jsou foceny cestou z práce. Hnala se sněhová bouře a místy padaly vločky a poslední fotka je focená u nás. Po sněhové bouři ani památka.
A poslední série je z 27. 3. Je to foceno s odstupem pár minut, kdy se měnily mraky rychlostí blesku. Zamračená obloha se rozednívala, až na mě z nebe vykoukl nebeský anděl (při troše fantazie, ho snad uvidíte i vy).
Jako bonus přikládám východ slunce před Mikulovem z 25. 3. Je přesně vidět jak se den posunuje. Slunce bylo maličko přikryté do mlhavého oparu.
Určitě by bylo fotek mnohem víc, ale tyto se mi líbí nejvíc. Rija