Ze starého roku nám zbývají už jen poslední hodiny. Nový rok klepe na dveře. Také jste zvědaví jaký ten nadcházející rok bude? Přeci takový, jaký si ho uděláme. Předsevzetí si nedávám, ale letos jsem udělala výjimku. Budu se snažit, udělat si příští rok víc pohodový a příjemnější a užívat si každičké minuty. Moc vám chci poděkovat za vaše návštěvy, komentáře a popřát nám všem, abychom se tu potkávali ve zdraví i celý nadcházející rok. Děkuji. Rija
Než se rozloučíme se starým rokem, tak vás vezmu na notoricky známá místa, ale pořád krásná. Ráno to vypadalo na šedivý den. Ani mě to nepřekvapilo, protože to předpovídali. Než jsem se vrátila z nákupu a vypila ranní kávu, vyšlo sluníčko. Jakmile jsem si začala oblékat bundu, Nelinka už stála na značce a čekala, až ji připravím k procházce. Obešly jsme rybník a vydaly se do polí. Za slunečního svitu ani zorané pole není smutné a osvícený strom bez listí proti modré obloze, je doslova kouzelný. Bohužel i přes sluncem zalitou oblohu byl opar. Pálava byla oděna do mlžného závoje, ale i tak byla kouzelná. Kolem mě bylo takové ticho, až to působilo čarovně. Nepotkali jsme ani živáčka. Díky tomu jsem mohla spatřit na stromě osamělou sýkorku, na poli srnky. Proto se mi nechtělo ani uvěřit, když na jeden topol přiletělo hejno mlynaříků. Do nedávna jsem neměla tušení, že u nás mlynaříci jsou, ale už jednou jsem měla štěstí a mlynaříka viděla. Tentokrát jich bylo opravdu hodně. Byla jsem ráda, že jsme vyrazily tak daleko a užily si ticha a klidu. Kdyby nebyl poslední prosincový den, tak bych řekla, že vzduch voněl jarem. Na zahrádce to vypadá na příchod jara. Našla jsem venku lístky narcisek i sněženek. Rija
Ještě jeden dárek nám Ježíšek přinesl. Tři dny v Beskydech. Manžel rozhodl, že je dobře změnit prostředí, neuklízet, nevařit a jen si užívat. Beskydy jsou naše srdeční záležitost. Po delší době jsme změnili místo ubytování. Tentokrát jsme měli hotel ve Frenštátu. Přestože byl skoro v centru, byl na klidném místě s tudíž jsme si užili klidu. Přijeli jsme v úterý, prošli se náměstím a podél řeky došli do krásné Valašské koliby, kde jsme si dali úžasnou večeři. Než jsme se najedli obloha nám ukázala, co jsme už dlouho neměli možnost vidět. I ve městě se nebe pokrylo spoustou hvězd. Vyrazili jsme kus za město pozorovat tu nádheru. Nelinka se stulila v autě na sedačce a usnula jak malé štěňátko. My se kochali nádherou. Ani nevím, kdy naposledy se mi podařilo vidět pouhým okem Malý vůz a Severku. Obzor byl čistý a viditelnost překrásná. Prostě kouzelný večer. Na pokoji jsme se ohřáli ve vaně s horkou vodou a usnuli jsme, jako když nás do vody hodí. Druhý den dopoledne jsme zvažovali, kam vyrazíme. Museli jsme vzít v úvahu, že Nelinka toho už moc neujde, takže jsme autem dojeli na Pustevny. Tam jsem se pokochala nádherou stvořenou lidskou rukou. Jurkovičovy chaty jsou úžasné a kdybych nevěděla, že Libuším vyhořel, tak to nepoznám. Jeho nádhera byla úchvatná. V kolibě U Zaryše jsme si dali kávu a vyrazili k soše Radegasta. U nás jaro a tam zůstal sníh. Mrzlo, tak se stromy oblékly do bílé. Udělali jsme dobře, že jsme vyrazili hned po snídani. Spousta lidí měla podobný nápad, takže když jsme odjížděli, začínalo se místo plnit lidmi. Udělali jsme si malou zastávku v Rožnově a rozhodli se zajet do Bílé. Nezklamala. Sjezdovka byla plná lyžařů a sníh krásně křupal pod nohama. Šla jsem nasát kouzelnou atmosféru do překrásného kostela. Nestačila jsem žasnout nad krásou, kterou stvořila ruka člověka. Občas se ptám, jestli i po nás zbude taková krása. Večer jsme si zopakovali hvězdnou nádheru, jen na jiném místě. Nestačila jsem počítat kolik hvězd mají Plejády (mě se víc líbí Kuřátka). Kousek od nich nádherně svítil Mars a těsně nad obzorem ukazoval svou krásu Orion. Za mě je Orion nejkrásnější zimní souhvězdí. Samozřejmě nemůžu vynechat pyšnou Kasiopeu. Než jsme včera odjížděli domů, zašli jsme ještě do města. Objevila jsem obchůdek, který jsem chtěla vidět. Velké štěstí, že v mém okolí nikde není. Objevila jsem tam spoustu nádherných věcí na tvoření a dva nové medvídky. Sbírka se rozrůstá, ale nechat jsem je tam nemohla:-))). Nejlepší na celém výletu bylo sluníčko. U nás je pořád inverze, šedivo, tma. Dnes byla celý den mlha. Možná by u nás zabloudil i Rákosníček. Snažila jsem se načerpat ze sluníčka co nejvíc, abych si odnesla domů jeho zář. I těch pár dní mi stačilo, abych načerpala síly do nového roku. Rija
Letos ten pocit mám. Než jsem se stihla nadechnout, sváteční chvíle jsou pryč a zůstanou jen krásné vzpomínky. Do poslední chvíle jsem netušila, jak bude vypadat sváteční tabule, dramatické bylo i balení dárků. Chvíli to vypadalo, že budeme mít málo balícího papíru. Všechno nakonec klaplo. Stromeček jsme nazdobili, večeře se podařila. Nakonec zazvonil zvoneček a přišel i Ježíšek. Podařilo se nám splnit tajná přání. Nejvíc mě baví vybírání dárků a vymýšlení překvapení. Pak se těším, jestli splním očekávání. Splnila jsem. I mě Ježíšek zná velice dobře, protože se trefil. Kromě klasiky knih, jsem pod stromečkem našla kreativní zápisníky, obraz, který si podle čísel sama namaluji, regál na květiny do zimní zahrady, CD a kouli na svíčku. Na Boží hod jsme se všichni sešli u maminky a bylo to báječné setkání. Příjemně jsme se bavili a to až tak, že jsme skoro zapomněli na dárky. Největším dárkem bylo, že jsme zase konečně všichni pohromadě. Ježíšek opět nezklamal, takže na mám nové domky na zahradu, solární světla na zahradu a zajímavou stavebnici. Z dílů si můžu poskládat skleník s květinami. To je projekt, tak na pětiletku. Nevím, jestli tím Ježíšek nechtěl naznačit, že mám sedět v koutku a být v klidu. Každopádně, mám před sebou, velmi kreativní rok:-))). Rija
