Neděle

Neděle je malý svátek a člověk by měl odpočívat, když už se celý týden někam plahočí. Můj nedělní den začal krásně. Na svět vykouklo sluníčko, což u mě evokovalo, rychle dát prát prádlo, aby uschlo. Nebylo ho moc a byla jsem ráda, že jsem ho nevyprala už v sobotu. Miluji totiž vůni prádla, vyfoukaného větrem. S Nelinkou jsme obešly zahrady a já přemýšlela, co s volným dnem. Kdyby nefoukal ledový vítr, tak jsme šli všichni tři na procházku. Po obědě se zatáhlo, tak mě manžel vzal na výlet. Kousek od nás na zámku v Miroslavi probíhá výstava hraček. O zámku Miroslav jsem psala před časem. Vyjeli jsme o něco dřív, abychom si stihli dát kávu v maličké cukrárně na náměstí. Exponáty na výstavu byly zapůjčené z muzea v Rychnově nad Kněžnou. Nejvíc mě uchvátily samozřejmě medvídci. První komentář, který jsem pronesla, že měl někdo stejný nápad a posadil méďu na koníka. Jen tedy já nemám tak staré kousky. I když jednoho podobně sešlého méďu mám. Docela by mě zajímalo, jak je starý. Obdivovala jsem do detailu propracovaný nábytek pro panenky a vybavení obchodu. Když jsem viděla tu nádheru, kterou kdysi dávno někdo vyrobil pro potěšení dětí, tak mi nezbylo nic jiného, než ji obdivovat. Moje dušička se potěšila a ještě jsem zjistila, že za pár týdnů bude na zámku další zajímavá výstava. Máme další tip na výlet. Při prohlížení exponátů, jsem si vzpomněla na nápad, který mi vnukla moje báječná kamarádka. Nedávno se mě zeptala, zda vím odkud, nebo od koho mám medvídky ve své sbírce. Že by každý mohl mít svůj příběh. Velkou většinu medvídků vím odkud mám, tudíž bych mohla mít témata pro nějaká další povídání.
Děkuji za vaše návštěvy a komentáře. Moc si jich vážím. Rija