neděle 26. března 2023

Šotek

 Nevím kde se stala chyba, ale někam se mi zatoulaly obrázky zahrádky. Tak napravím:-)))).

Trošku zábavy na nedělní večer neuškodí:-)))

Rija













Zahrádka koncem března

Počasí se o víkendu pěkně předvádělo. Včera bylo pod mrakem a honily se černé těžké mraky a foukalo. Předvedlo skoro všechno, kromě krup a sněhových vloček, toho jsme byly naštěstí ušetřeni. Nebyla zima, tak jsem si užívala zahradních prací. Jen občas jsem musela odběhnout domů se schovat před deštěm. Na půdě to sice poznat není, ale na to, aby byl člověk mokrý, to stačilo. Manžel se pustil do úpravy prostoru kolem lavičky a mě se podařilo konečně dostat většinu semínek do země. Dnes jsem zvládla ostříhat zbytek suchých částí rostlin, které ještě strašily v záhonech. Potřebovala bych ještě jeden záhon vyplet a prokypřit půdu kolem kytek, ale zem je v těch místech jak kámen. Plevel se ani nehne a motyčka nechce do záhonu. Čekám na déšť, jako na smilování. Pár kapek občas spadne, ale na zemi to poznat není. Slibují, že příští týden bude pršet, tak jsem na to zvědavá. I mimo zahrádku je nač se dívat. Kolem rybníka rozkvetly špendlíky. Škoda, že se nedá přenést vůně. Nejomamněji voní ráno a večer. Včera byla obloha plná těžkých mraků a večer přišel silný vítr, spadlo pár kapek a udělala se ducha. Dnes ráno jsem vyšla na procházku a nebe bylo blankytně modré a jeho odraz se zrcadlil na hladině rybníka. Než jsem se stihla pokochat probouzející se jarní přírodou, začaly oblohu zakrývat mraky a tak to bylo celý den. Měla jsem štěstí na pózující zvířata. U rybníka se mnou laškovala potápka roháč. Tedy doufám, že se nemýlím, protože přilétají až v dubnu. Podařilo se mi vyplašit kachnu divokou i s kačerem. Měli na břehu dostaveníčko. Kachna se maskovala mezi zbytky křoví a kačer se ukrýval za stromem. Naštěstí jsem je moc nepoplašila, tak mi pár minut postáli a nechali se zvěčnit. Na květech špendlíku jsem viděla babočku admirála. Nejdříve dělal drahoty, ale nakonec usedl a roztáhl křídla. Kousek od domu, jsem se pokusila zachytit kosa a až doma jsem zjistila, že i s úlovkem. V podvečer jsem v poli zahlédla srnce i s bažantem. Vítr, foukal proti mě, tak jsem se nemusela bát, že se prozradím. Jen byl dost daleko. I pracovní víkend může mít své kouzlo. Zima se nevzdává a příští týden nás ještě trošku pozlobí. Ještě chvíli se s jarem bude přetahovat o vládu a pak přejdeme rovnou do léta:-). Pohodové dny. Rija






















Babí lom

Je to neskutečné, poslední březnový víkend se nezadržitelně blíží ke konci. Příští týden už je duben. Konečně chvilka, kdy se můžu podělit o výlet, který jsme podnikli minulou sobotu. V pátek jsem měla dovolenou a celý den jsem strávila prací na zahrádce. Večer jsme si řekli, že nejen prací živ je člověk a naplánovali si výlet. Nechtělo se nám jezdit nikam daleko, ale chtěli jsme do míst, kde jsme ještě nebyli. S výběrem mi pomohl syn, který volal a z mínil se, že krásná procházka je Babím lomem, nedaleko Brna. Takže jsme vyrazili. Přestože trasa nebyla nijak dlouhá, ale terén byl náročnější, bylo nám jasné, že do časového limitu, který uváděli na internetu se nevejdeme. To nikdy. Pořád se zastavuji, něco fotím, obhlížím a zkoumám, takže všude si musíme přidat minimálně dvě hodiny navíc a ani to nám většinou nestačí:-))). Vycházeli jsme chvíli před polednem a kolem půl čtvrté přišli k autu:-))). Počasí nám přálo a to i přesto, že foukalo. Bylo tak akorát na procházku v přírodě. Cestou k rozhledně mě zaujaly dřevěné cedulky na stromech. Připomínaly křížovou cestu. Víc informací, jsem k cedulkám nenašla. Babí lom patří k Drahanské vrchovině a je tvořen slepencovými skalkami. Než jsem si kameny pořádně prohlédla, tak to také zabralo dost času. Hned na začátku naší cesty jsme přišli k rozhledně. Překvapilo mě, že je volně přístupná a nikdo nechce zaplatit vstupné. Obzor byl čistý a výhled do krajiny nádherný. Z vyhlídky jsme postupně přišli až k nejvyššímu bodu cesty. Místy to vypadalo skoro až na horolezecké výkony. Proto jsme přemýšleli, kudy se vrátit a nemuset lézt po kamenech. Přeci jen mi není dvacet:-))). Užili jsme si krásné odpoledne. Výlet jsme zakončili návštěvou hobby marketu, kde jsem doplnila sbírku rostlin a dali jsme si odměnu v cukrárně. Výbornou vídeňskou kávu a zákusek. Den se vydařil do poslední minuty. Jen jsem nejspíš utrpěla otravu kyslíkem, protože jsem usnula u televize. Rija